Průzkum prováděla uznávaná psychložka Patricie Love, mimo jiné autorka bestseleru Jak beze slov zlepšit své manželství. Sestavila dokonce žebříček sto jedna způsobů, jak ženy v mužích vzbuzují pocit viny. A protože dokáže být sebekritická, zahrnula do nich padesát způsobů, o kterých si je vědoma, že je někdy použila. Tak schválně, poznáte vy ženy, že někdy něco takového říkáte? A vy, pánové, že někdy něco takového slyšíte?
1. Vylučování ze zásadních rozhodnutí: Dohodla jsem se s dětmi, že letos strávíme Vánoce u nich.
2. Opravování mužových slov před někým jiným: Co to říkáš? Nebylo to ve středu, ale ve čtvrtek.
3. Udělování nevyžádaných rad: Kdybys tam zavolal, už bys to měl za sebou.
4. Ignorování jeho potřeb: Určitě nejsi tak unavený, abys tam se mnou nemohl jít.
5. Nechválení: No co, sekání zahrady je přece tvoje práce.
6. Blahosklonné jednání: No vidíš, jak si umíš hezky uklidit košili.
7. Snižování významu jeho práce nebo koníčků: Co tam vlastně celou tu dobu děláš?
8. Neprojevování zájmu o jeho koníčky: Nechápu, co na tom vidíš
9. Přeformulování jeho slov: Když jsi říkal, že jsi unavený, myslel jsi tím, že se se mnou nechceš bavit.
10. Obviňování: Kvůli tobě jsem tak nervózní, že nedokážu rozumně uvažovat.
Je to jen desítka z té více než stovky, ale už tak je to zdrcující čtení, že?
"Jestliže jste žena a při čtení těchto řádků si říkáte, že tohle neděláte, možná máte pravdu," uvádí ve své práci psycholožka. "Přesto vám doporučujeme, abyste si s partnerem sedli a jednotlivé položky jednu po druhé probrali. Možná se budete divit, jak rozdílně různá sdělení vnímáte. Ovšem neptejte se: Kritizuju tě? Cítíš se kvůli mě provinile? Je to stejné, jako byste se partnera zeptali: Mám v těhle šatech velký zadek? V takové chvíli vám žádný logicky uvažující muž neodpoví upřímně. Raději se ptejte: Jakým způsobem tě kritizuju nebo v tobě probouzám pocity viny?"
Šedesátiletá Ilona z Prahy je milovnicí různých psychologických knih, a tak si jednou s partnerem takový rozebírací dýchánek uspořádala. Upekla jeho oblíbenou krkovičku, koupila dobré víno, prostřela na zahrádce po třešní.
"Najedli jsme se, napili, Petr vypadal, že za chvíli usne, a já se ho zeptala: Čím v tobě probouzím pocity viny? Místo pěkného rozboru našeho vztahu jsem slyšela větu plnou zděšení: Proboha, co zas máš, jaké pocity viny, právě jsem si říkal, jak jsem se dobře najedl a jak mám skvělou ženskou. Všechno musíš zkazit." A odešel do dílny.
"Myslím, že ne všechny psychologické příručky jsou aplikovatelné v praxi," směje se tomu Ilona.
Přesto není na škodu si občas nějakou tu knihu na téma vztahy mužů a žen přečíst. Psychologové se shodují, že čím déle partnerství trvá, tím více je v něm stereotypů, a tím méně lidé přemýšlejí nad tím, co jeden druhému říkají. Přesněji, jak ten druhý chápe to, co mu říkají. Protože, jak tvrdí psychložka Patricie Love: Vidí-li žena mlčícího odtažitého muže, neuvědomuje si, že ve skutečnosti se dívá na muže zahlceného kritikou a nespokojeností své partnerky.
