Podívejme se na několik neobyčejných pokladů neprávem považovaných za obyčejné, které nám příroda chystá. Škoda, že na ně mnozí z nás dokonce zapomínají. Ale vždycky to ještě lze napravit! Pokud nemáme vlastní zahrádku či známé na venkově, vyplatí se nakoupit v tržnici od domácích pěstitelů. Právě v těchto dnech a následujících dvou letních měsících máme jedinečnou šanci využít domácí sezónní plody. Během horkých dnů vše dozrává o poznání dříve, tak nepromeškejme příležitost!
Hroznové víno
Patří k nejkvalitnějším ovoci, je vhodné pro člověka v každém věku. Plody jsou bohaté na kyselinu listovou, barviva, minerální látky, stopové prvky a vitaminy. Z minerálů převažuje draslík, který likviduje toxické látky, stará se o pravidelný rytmus srdce a udržuje v kondici mozek. Zkrátka, stará se o jasnou mysl. Slupky, které mnohdy vyplivujeme, obsahují značné množství vlákniny, která významně podporuje střevní činnost. Hrozny dále obsahují vitaminy C, E a B. Regenerují nejen kůži, ale mají též blahodárný vliv na zmírnění bolestí při žlučníkových a ledvinových kamenech. Je v nich velké množství antioxidantů, pomocí nichž se vyplavují z těla jedy, zapříčiněné různými chorobami. Likvidují nadměrné množství těžkých kovů, působí močopudně, žlučopudně i projímavě, což má za následek detoxikaci organismu. Také snižují obsah přebytku žaludečních šťáv. Zahánějí únavu, deprese a dobře působí při vyrovnávání se se změnami počasí (v posledních letech bychom je museli konzumovat na kila…). Jsou velmi výživné, jedinečné při rekonvalescenci po prodělané infekční žloutence a při onemocnění jater. Hroznové víno je nezastupitelné v ovocných salátech, jako cukrářská dekorace a lákavá pochoutka pro děti. Rovněž sušené má široké možnosti dalšího využití. Nekupujte jej však ve větším množství, než jste schopni sníst. Jen kvalitní čerstvé hrozny splní vše, co je uvedeno výše.
Hrušky
Kromě řady vitaminů jsou hrušky velkým zdrojem vápníku, fosforu a lehko stravitelných cukrů. Mají ohromné antibakteriální a močopudné účinky. Posilňující účinek tohoto vynikajícího ovoce pocítíte hlavně v rekonvalescenci v kombinaci s ovesnými vločkami. Hrušky nebo jejich šťáva se v lidovém léčitelství osvědčily při korigování nadváhy. Snižují vysoký krevní tlak a jsou vhodné při léčbě ledvinových kamenů. Krátce povařené nebo pečené používali naši předkové proti kašli a při astmatu. Odvar ze sušených hrušek je ideální při průjmovém onemocnění a při střevních poruchách. Naopak čerstvé hrušky působí zcela opačně, jsou dokonalým „čističem střev“, spolehlivě odstraňují zácpu a jiné problémy s trávením. Ale pozor! Některé druhy hrušek obsahují v dužině drobná zrníčka. V čerstvém stavu jsou tyto odrůdy zcela nevhodné při nemocech střev (kolitidy všeho druhu), poruchách žlučníku a slinivky břišní. Mohly by způsobit velké problémy. Hrušky dokáží zpestřit jídelníček, navozují dobrou náladu a jedna denně bohatě stačí.
Uvařené, předtím usušené hrušky, mají dvojí využití. O prvním, odvaru z nich, jsme se již zmínili. A ten druhý? Povařené plody necháme vychladnout a umeleme je na masovém strojku. Přidáme mleté nebo drcené koření - několik hřebíčků, badyán, trochu muškátového oříšku a skořici. A máte pikantní náplň do klasických valašských frgálů. Dají se však použít do jakýchkoliv koláčů, mají neopakovatelnou chuť a vůni. Pokud se nám „neutrhne ruka“ s rumem, mohou koláče jíst i děti. Skvělé jsou samozřejmě křížaly, smíchané s jinými druhy sušeného ovoce.
Jablka
Patří k nejčastěji konzumovanému ovoci. Dají se jíst v jakékoliv formě a jsou velmi zdravá. Téměř neobsahují bílkoviny, zato je v nich vysoké množství vody, dokonce i něco málo ve slupce. Jsou bohaté na vlákninu a stopové prvky, hlavně draslík. Jablka mají vysoce regenerační účinky, snižují obsah cholesterolu v krvi. Pomáhají i při bolestech hlavy a závratích. V menším množství sladká jablka pomáhají při průjmu, ve větším množství způsobují zácpu. Při zácpě proto jíme jablka kyselá, která povzbuzují peristaltiku a uvedou tak lenivá střeva do pohybu. Jejich čistící a regenerační účinky se projeví při pravidelné konzumaci. Jsou osvědčeným prostředkem při bolestech kloubů, vhodné též k prevenci i léčbě infekcí. Při chřipce a kašli se též doporučuje pití čisté jablečné šťávy. Navečer nastrouhané jablíčko i se slupkou váže v organismu toxické látky, které se pak dobře vylučují stolicí. Podle výzkumů se doporučuje denně jedno jablko ráno a večer. Regeneruje i čistí organismus. Jejich využití je nepřeberné.
Řeřicha
Rostlinka velmi nenáročná na pěstování i tam, kde chybí zahrádka. V květináči se i v panelovém domě dá pěstovat po celý rok. Má vysoký obsah vitaminu C, železa a mědi. Výborná je na chléb s máslem a do pomazánek. Pomáhá při chudokrevnosti a celkové únavě, hlavně na jaře. Zbavuje organismus jedů a čistí krev. Zlepšuje činnost jater, slinivky a žlučníku. Žvýkání lístků posiluje pevnost dásní, snižuje jejich krvácení a tvorbu zánětů. Šťáva z řeřichy má velmi dobré účinky na pleť i na akné. Denní spotřeba by neměla přesahovat u dospělého člověka 1 polévkovou lžíci.
Švestky
Nabízejí ideální spojení vápníku a fosforu, působí na pevnost kostí, napomáhají trávení. Sušené i zavařené švestky jsou známé jako projímadlo. Poskytují velké množství vlákniny a železa. Strom, který ještě v nedávné minulosti nechyběl snad na žádné zahrádce. Ze švestek se dá připravit mnoho výborných pokrmů. V současnosti se začínají osazovat sady novými odrůdami stromů, které jsou odolné proti švestkové chorobě, jež nás připravuje o vzácné minerály a vitaminy. I v tekuté formě. Pálenka byla lékem našich předků, především na Valašsku, Jižní Moravě a Slovensku.
Vlašské ořechy
Obsahují velké množství draslíku, železa, magnézia, zinku, selenu, mědi, kyseliny listové. Působí uklidňujícím účinkem samotné i v kombinaci s medem. Mají blahodárný vliv na mozek. Vyloupané brzy ztrácejí výživovou hodnotu a poměrně rychle žluknou, což je pro organismus nebezpečné. Dobře usušené a uskladněné však ve skořápce vydrží i po celý rok.
