Seděli pavouci, seděli v síti, sedmnáct hodin kroutili nití.
Snovali léčky, nástrahy, oka, nikdo už nevěděl, kam se to motá.
Nitka se vinula tenčí a tenčí, mouchy to viděly, ale jen z venčí.
Chtěli by hodovat, za lepším jíti, sami se potácí v pavoučí síti.
Ruce maj dozadu, v hlavě to hlodá, slova se sypala, co kdo kde prodá.
Už se jim nedaří postavit hráze, zbyly jim na věky jenom ty fráze.