Jedenasedmdesát procent Evropanů si uvědomuje stárnutí evropské populace, ale pouze dvaačtyřicet procent z nich považuje tento vývoj za alarmující. Zcela odlišně vnímají tento trend politici, kteří považují stárnutí obyvatelstva za jeden z největších problémů Evropy. Vyplynulo to z výsledků nového průzkumu statistické společnosti Eurobarometr, jejichž zveřejněním Evropská komise symbolicky zahájila Evropský rok aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity 2012.
„Průzkum ukázal, že lidé chtějí ve stáří zůstat aktivní. Byl bych rád, kdyby tento evropský rok věnovaný seniorům povzbudil občany, zúčastněné strany a veřejné činitele k podniknutí kroků na podporu aktivního stárnutí,“ uvedl k výsledkům László Andor, eurokomisař pro zaměstnanost, sociální věci a začlenění.
Není „starý“ jako „starý“
Průzkum ukázal, že občané různých států chápou označení „mladý“ a „starý“ odlišně: na Maltě, v Portugalsku a ve Švédsku jsou za mladé považováni lidé do 37 let, zatímco na Kypru a v Řecku do věku 50 let. V průměru se za „staré“ považují lidé těsně před dovršením 64 let věku, za již ne mladé po překročení hranice 41,8 roku. Vnímání věku se liší také v závislosti na pohlaví dotazovaných: například ženy se domnívají, že stáří začíná v 65 letech věku, zatímco muži označují jako počátek stáří již věk 62 let.
Češi se o rodiče starají
Podle průzkumu se o své starší příbuzné stará pětina Čechů, čímž jim patří druhé místo v Evropě, hned za Francii. Úspěch Česka však mohl částečně ovlivnit tradiční model pospolitosti české rodiny, kdy se starší lidé často vzdávají svého majetku ve prospěch dětí nebo vnoučat, případně se s nimi v krajním případě dělí i o důchod. V západních zemích není takový přístup obvyklý. Senioři si šetří a peníze pak utrácejí za nejrůznější služby a požitky sami pro sebe.
Nezvyšovat hranici penzí
Pokud jde o práci a stárnutí, pouze jeden ze tří Evropanů souhlasí se zvýšením oficiální věkové hranice pro odchod do důchodu do roku 2030, přestože se jedná o nutnou politickou prioritu mnoha členských států. Významnou podporu (61 %) má však myšlenka, že lidem by mělo být umožněno dále pracovat i po dosažení oficiálního důchodového věku.
Přestože typický důchodový věk je 65 let, v roce 2009 se odcházelo do důchodu průměrně v 61,5 roku. Dvaačtyřicet Evropanů se domnívá, že budou schopni vykonávat svoji současnou práci i po dosažení 65 let věku, 17 % očekává, že svoji stávající práci nebudou moci vykonávat ani do 60 let.
Třetina Evropanů pak uvedla, že by rádi dále pracovali i po dosažení věku pro odchod do důchodu a pro téměř dvě třetiny dotázaných je myšlenka kombinace zaměstnání na poloviční úvazek a částečného důchodu atraktivnější než možnost úplný odchod do penze.
