Začátkem května jsme se s kamarádkou rozhodly, že si musíme po zimě "dobít baterky" někde u teplého moře. Původně jsme zvažovaly let do Egypta, kde je jistota teplého moře, ale představa, že budeme týden zavřené v hotelovém rezortu nás příliš nelákala. A tak nakonec jsme se rozhodly pro let na Gran Canarii. Vybraly jsme si náš oblíbený hotel Beverly Park, kde to už známe a kde přes silnici je krásně upravená písečná pláž. Protože do hotelu jezdím už od roku 1992, tak jsme obdržely od vedení hotelu jako bonus kartu ultrainclusive. Také ubytování bylo super. Každá jsme dostala vlastní pokoj s výhledem na Atlantik. Hotel je po celkové rekonstrukci, všude je pořádek, švédské stoly plné pochoutek a nakonec počasí bylo celý týden slunečné. Je zajímavé, že v době, kdy jsme v hotelu bydlely, nebyli tam žádní Češi. Ti prý většinou jezdí do vzdálenějších hotelů u Porto Rica.
Klima na Kanárských ostrovech je ovlivněno severovýchodními pasáty, a tak zde nebývají úmorná vedra. Vane většinou příjemný vánek a večer bývá okolo 24 C stupňů. Atlantik byl v té době mimořádně teplý, což občas nebývá. Obden jsme podnikaly výlety po okolí, protože o Gran Canarii se říká, že je to ostrov pěti kontinentů. Protože jsme obě řidičky, pronajmuly jsme si malé autíčko Fiat a projezdily ostrov od jihu na sever. Nejvýhodnější se pro nás jevil pronájem auta na celý týden. Tak jsme nemusely spoléhat na MHD a mohly kdykoliv jet na různé výlety po ostrově. Silnice jsou na celém ostrově na velmi slušné úrovni, jen cesta do hor vede přes strmá úbočí s množstvím zákrutů. .
Život na Kanárských ostrovech je levnější než u nás. Většina cen za služby je srovnatelná, ne-li nižší, potraviny a nápoje jsou zde levnější, totéž platí i o pohonných hmotách.
Po úzké klikaté cestě jsme navštívily městečko TEROR. Jedná se o oblíbené místo poutníků, protože se zde kdysi zjevila patronka celého ostrova Viegen del Pino. Náměstí je obklopeno bílými domy s balkony. Při návštěvě tohoto městečka mám vždy pocit, že se v něm zastavil čas.
Oproti tomu hlavní město ostrova Las Palmas, které leží na severu, kypí životem. Je zde velký přístav, kde kotví zaoceánské lodě z celého světa. Město pamatuje i návštěvu Kryštofa Kolomba, pro něhož byla Gran Canaria jednou z prvních zastávek při objevování Nového světa.
Kdo nenavštíví na ostrově Puerto Mogán, jako by na ostrově nebyl. Jedná se o malé rybářské městečko s úzkými dlážděnými uličkami, které lemují tradiční domy s bílou omítkou a balkony plné různobarevných květů. Nejvíce jsou to keříky bugenvileí a ibišku. Centrem městečka protéká velký kanál a pro malebné mosty se také městečku přezdívá "Malé Benátky".
Když se pomalu naše malé autíčko vyšplhalo do hor, uviděly jsme skalní formaci "Roque Nubio". Zde podle pověsti zahynuli poslední obyvatelé ostrova - Gaučové skokem dolů. Poslední zastávkou byl vyhaslý kráter Bandama, přezdívaný také největší golfovou jamkou, protože nad kráterem se nachází největší golfové hřiště na ostrově. Po cestě zpět jsme míjely spoustu vinic.
O ostrově by se toho dalo napsat ještě mnoho. Pokaždé, když na ostrov přijedu, nacházím nové objekty poznání. Za zmínku stojí národní park Palmitos, který leží cca 15 km od Playa del Inglés. V parku probíhá každý den předvádění delfínů, ale také papoušků nebo vycvičených orlů. Za zmínku stojí i obrovská akvária, kterými se prochází jako v tunelu, či motýlí dům.
Určitě to nebyla moje poslední návštěva tohoto ostrova, kam, jak jsem se zmínila, jezdím "dobíjet baterky". Let na letiště Gando u Las Palmas trvá necelých 5 hodin. Je příjemné, že se vždy odlétá z Prahy ve 12:00 hod.v poledne. Bohužel návrat je také okolo 12:00 hod., ale v noci. Je proto nutné si na letišti pronajmout parkovací místo pro auto, protože jinak bychom musely na letišti přečkat noc. Zpáteční cesta z letiště do Plzně byl horor, protože pršelo jako o život a na dálnici byl velký provoz kamionů.