Objev prokazuje, že legionáři ve druhém století našeho letopočtu při svých výbojích na sever dorazili nejen na Slovensko, ale že se jim podařilo překročit pohoří Bílých Karpat na Moravu.
Ne náhodou se v polích v okolí Uherského Brodu každoročně po žních objevují v polích postavy, které zdánlivě bez důvodu chodí z jednoho konce na druhý. Při bližším úhlu pohledu zjistíme, že mají v ruce tyč, detektor kovů a hledají pod zemí ukryté poklady. Těmito místy v minulosti procházely mnohé armády a národy, ne vždy s dobrými úmysly. V nedalekém Trenčíně se do dnešních dnů dochoval na skále nápis, dokládající, že až sem došli legionáři Říše římské (vzácnou památku je možné zhlédnout ze schodiště elegantního hotelu Elisabeth. Ano, název souvisí s osobností rakouské císařovny Elisabeth, známé Sissi). Na břehu majestátní řeky Váhu, údajně rád sedával a tvořil své eseje vojevůdce a myslitel Marcus Aurelius, když zde pobýval v čase Markomanských válek (l. p. 166 až 180).
Uherskobrodským archeologům se nyní díky všímavosti bagristy podařilo zajistit objev, který prokazuje přítomnost Římanů i na moravské straně podhůří Bílých Karpat. „Jde o historicky první nález velmože ze starší doby římské na území Moravy,“ potvrzuje Tomáš Chrástek, vedoucí archeologického oddělení Slováckého muzea v Uherském Hradišti. Stalo se tak díky stavebním dělníkům, kteří budovali dešťovou kanalizaci související se stavbou nového autosalonu. Při zasypávání výkopu se pozornému bagristovi zatřpytil v lžíci bagru neobvyklý předmět. Dál už vše probíhalo, jako v dobrodružném filmu. Na místo se po oznámení nálezu neprodleně vydali archeologové a ti předmět určili jako bronzovou pánev ze starší doby římské. Ve vybagrované zemině se ještě podařilo najít i bronzovou naběračku, která s pánví tvořila jeden soubor.
Jistě k nevelké radosti stavební firmy byl zahájen záchranný archeologický výzkum. Po odkrytí další zeminy se objevily pruhy zetlelého dřeva. Rýč a krumpáč vystřídaly špachtle a štětečky. Po několika hodinách se archeologům podařilo odkrýt pohřební místo bohatého velmože z doby římské. Na nohou měl nasazeny bronzové ostruhy, oděv sepnut bronzovými sponami. U pasu měl bronzový nůž a jehlici. Další milodary byly uloženy ve výklenku za hlavou velmože, bohužel byly narušeny lžící bagru. Podle Tomáše Chrástka vše nasvědčuje tomu, že mrtvý byl do hrobu uložen počátkem druhého století našeho letopočtu. Není vyloučeno, že se podle bohaté hrobové výbavy jednalo snad i o vládce celého širšího regionu. A protože tyto předměty rozhodně nebyly místního původu, ale byly vyrobeny na území římské říše, jde o naprostý unikát!
Alena Kučerová pro portál i60