Ochotnické divadlo v obci Podboří má dlouholetou tradici. Za první republiky existovala řada spolků a hrálo se v obou hospodách. Pochopitelně měla obec své Vojany a Mošny. Tradice pokračovala i po válce a v padesátých letech dosáhli místní ochotníci nebývalého rozmachu. Iniciativy se chopila Komunistická strana. Jako sponzora získala Československé státní dráhy. A tak vyrostlo v lesíku Borky přírodní divadlo.
Bylo vyhlášené v celém širokém okolí. V areálu hostovalo Slovácké divadlo z Uherského Hradiště, divadlo Reduta z Brna a četné zájezdové scény.V místě také probíhaly okresní dožínky. Místní ochotníci nezůstávali pozadu. Nastudovali Lucernu a Hrátky s čertem. V Lucerně vystupoval pohostinsky v roli mlynáře brněnský herec Oldřich Vykypěl. V Hrátkách s čertem si zahrál Martina Kabáta jiný herec, Stanislav Fischer. Shodou okolností se premiéra konala v roce 1956, současně v filmem. Jarda Štrublík byl stejný Sarka Farka jako Jaroslav Vojta a otec Školastykus si v podání Odřicha Vrány nezadal s Františkem Smolíkem. České dráhy totiž přihrály ochotníkům profesionálního režiséra z Brna.
V okolí se roznesla zpráva. V přírodním divadle Borky se budou prohánět Horní chlapci. Všichni se těšili na ztepilou postavu zbojníka, který bohatým bral a chudým dával. Doktor Hromádka splňoval všechny předpoklady. Režisér Vyhnálek vše pečlivě nastudoval. Přemluvil náčelníka místního Sokola, aby převzal roli Jánošíkova otce. Zatajil mu ale, že ten nemá v inscenaci žádný text, jen ulehne na lavici a dostane rákoskou.
Vlahý večer byl svědkem mnohačetného zástupu diváků. Přírodní divadlo bylo za vesnicí. Cestu lemovaly četné žárovky. Zvědaví lidé si nesli přikrývky a těšili se na nebývalý zážitek. Horní chlapci mohli totiž volně pobíhat po okolí a na jeviště sbíhat se strání. Vedoucí prodejny Štefinka Rendlová si otevřela v areálu stánek s cukrovinkami, vedle totéž učinil místní řezník Soustružník. Pozadu nezůstal ani hostinský Kilián. Prostě událost prvního řádu. Vyvedlo se i počasí.
Štefinka Rendlová často vzpomínala na Jánošíky z první republiky. Říkávala: "Nélepším Jánošíkem byl výpravčí Króman. Byl to dvómetrové chlap, měl hluboké hlas a když promluvil, třásla se celá hospoda U Vranů. Když potom hrál Jánošíka Laďa Hlaváčů, už to nebylo ono. Laďa byl malé!“ Tentokrát mohla být spokojena. Doktor Hromádka byl obdařen postavou i hlasem. Malý bývalý Jánošík Hlaváč byl pověřen rolí pobočníka uja Uhorčíka zo Zazrivej.
Horní chlapci mohli dovádět do sytosti. Při začátku představení halekali, svolávali se a vybíhali na jeviště z různých zákoutí. Honili se mezi stromy. Co ale dělat na jevišti? To by chtělo choreografii. Původní horní chlapci přece přeskakovali z dlouhé chvíle zbojnickou vatru a šermovali valaškami. Z kašírovaných pistolí se do vzduchu střílet nedá. Mají jen tak zbůhdarma sedět a mručet jako indiáni kolem ohně?Též dýmka míru by byla rekvizitou jaksi nepatřičnou.Hrozí nuda na jevišti i v hledišti. Čeká se režijní nápad.
Dostavil se v zápětí. Režisér Vyhnálek byl zastáncem teorie Stanislavského. Realismus za každou cenu. Náčelník Sokola neví, co ho čeká. Horní chlapci budou také na jevišti opékat sele! Starý osvětlovač Slezáček, zvaný Migala zařídí vše potřebné.
Hlediště je natřískáno. Na jevišti se odehrává drama. Náčelník Sokola ulehá na lavici. Za naprostého ticha se začne rozléhat lesem příšerný řev. Jánošíkův otec dostává rákoskou opravdovou nakládačku! Stanislavskij byl vyslyšen. Lidé oceňují strhující herecký výkon. Ne tak zbitý Jánošíkův otec. Vstává z lavice. Vzbouřil se proti vrchnosti a jme se drába honit po lese. Jadrné nadávky se dobrou půlhodinu ozývají z různých míst. Nakonec se ti dva dostihli a ožrali.
Zatím se na jevišti odehrávají lukulské hody. Horní chlapci odložili valašky a zbraně a okusují opečené části selete. Najednou humorista Migala vykřikne za jevištěm osudovou větu: "Sežrali jste psa! Přece kvůli vám nezabiju prase!“
S Horními chlapci se odehrála prudká změna. Jeden za druhým spěšně opouštějí palouček. Za kulisami se pak ozývají zvuky, připomínající dávení a vypouštění přehrady. Najednou je plácek prázdný. Vtom se dostaví eskorta.
Vojáci se rozpačitě zastaví. Očekávají předem nacvičený boj, ve kterém pomocí hrachu Jánošáka přemohou. Soupeř se nedostavil. Hrachu není třeba. Jánošík dostává pouta a s hrdě vztyčenou hlavou odchází vstříc svému osudu.
Na ochoze za poslední řadou stojí prodavačka Štefinka s manželem Vinckem. Oba zírají na jeviště a nevěří svým očím. Uvědomují si, že Jánošík je vlastně veselohra!
Pobaveným divákům však unikl neobvyklý pohled. V zákulisí Horní chlapci objevili dvě zcela opilé postavy. Dlouho před zrušením nevolnictví a roboty si leží v náručí starý sedlák a panský dráb!