Bowie dlouhá léta nemohl prorazit. Stigma chlapce z londýnského předměstí Brixton mu nedovolilo zásadně proniknout na hudební scénu. Léta hledal formu, jakou by mohl veřejnost oslovit. Až v roce 1967, kdy potkal herce, mima a tanečníka Lindsayho Kempa, našel odpověď na to, jakým směrem se vydat. Začala jeho bájná kariéra provázená úspěchem, ale také drogami a alkoholem.
Muzikál Lazarus, který uvádí divadlo Komedie, je Bowieho posledním velkým dílem. Je to výpověď o jeho životě plném přeludů, představ a fantazií. Ukazuje jeho křehkost, emoce a snahu o pochopení těch ostatních. Na pomezí geniálních skladeb, které byly, jsou a jistě dlouho budou hity, ukazuje svým fanouškům širokou škálu svých schopností. Člověk nemusí mít tohoto zpěváka rád, ale rozhodně mu nebude lhostejný. Jeho Lazarus pohybující se na hranici fikce a reálu v sobě nese touhu sdělit alespoň zlomek poznání složitosti citového světa.
Při tvorbě Lazaruse autora inspiroval zfilmovaný sci-fi román Waltera Tevise Muž, který spadl na Zemi. Právě v něm si Bowie zahrál postavu Newtona.
Divadlo Komedie v Praze a především režisér muzikálu Marián Amsler jsou s múzami zadobře. Do role Newtona se podařilo získat Igora Orozoviče v alternaci s Ondřejem Rumlem. Tito dva významní aktéři současné hudební i divadelní scény se dané role zhostili přímo bravurně. Nic si s nimi nezadají ani představitelky ženských partů Nina Horáková a Erika Stárková. Strhující atmosféru dokresluje i hudební aranžmá, jehož se ujal Jan Aleš.
Prostřednictvím muzikálu Lazarus nahlédnete do tvorby Davida Bowieho (1947-2016), všestranného muzikanta a herce.
Božena Hažová