Jdi uličkou úzkou,
až přijdeš.k moři,
nejlépe k večeru,
když západ hoří.
Hoří i srdce mé
a duše tiše pláče,
jsem jako v objetí
hazardního hráče.
Už nepřijedu, lásko,
a ruším smlouvu naši,
ta myšlenka mě
neustále straší.
Prostě už to nejde,
i když mě to bolí,
tak ti aspoň posílám
z očí trochu soli.
Snad přidáš ji k té své
a budem spolu zase,
při tom tiše rozjímat
v celé mořské kráse.
Jdu uličkou úzkou,
dál po prázdné pláži,
dříve, než se probudím
s hlavou na polštáři.
V