Dlouhý život, který časem zkomplikují nemoci, nebo kratší život ve zdraví? Co je lepší? To je otázka, kterou si někdy ve vyšším věku položí snad každý. Je tématem hovorů ve společnosti zejména v této době, kdy se lidé dožívají čím dál vyššího věku. A velmi často k těmto hovorům dochází v souvislosti s tím, kdy zemře někdo z blízkých či známých mužů. Muži totiž umírají dříve než ženy. Je to tak, je to statisticky potvrzeno. Nyní je situace v České republice taková, že muži žijí v průměru něco málo přes sedmdesát šest let, zatímco ženy něco přes osmdesát dva let. Podobná situace je i v dalších vyspělých evropských zemích. A tak se ze všech stran probírají věty typu: Kdyby Pepa jedl zdravě, nechlastal a aspoň trochu se hýbal, nemusela tady Maruška zůstat sama, chudinka.
Francouzští vědci však zveřejnili studii, která tento jev přibližuje z jiného úhlu pohledu. Rozdíl průměrného dožití mezi muži a ženami je sice okolo šesti let, ale podstatné je všímat si také střední délky života. Tak je označován čas, který člověk tráví bez zdravotních potíží, jež by mu znemožňovaly normálně žít, omezovaly ho v běžných činnostech. A tady jsou údaje takové, že v kondici odpovídající střední délce života se muži nacházejí v průměru do šedesáti tří let a ženy do šedesáti čtyř let. Podle této studie tedy ženy sice žijí déle, ale stejně pak ten delší čas často tráví s různými nemocemi a zdravotními komplikacemi, které jejich život nečiní příjemný. Mezi dobou, kdy jsou muži a ženy v dobré kondici, tedy až tak velký rozdíl není.
Vědci z různých statistik také odvodili, že zatímco žena, která se dožije šedesáti čtyř let, má před sebou přibližně jedenáct let bez velkých zdravotních komplikací a další roky, do průměrné smrti ve dvaaosmdesáti už tráví s nemocemi, které ji výrazně omezí. Jenže muži jsou na tom podobně, ještě okolo deseti let žijí v slušné kondici. A pak prostě umřou. Jistě, jedná se o průměry, statistiky, každý člověk je jiný, takže jsou pánové, kteří v devadesáti jezdí na kole a ženy, které jsou s sedmdesáti odkázány na pomoc druhých. Ale přesto je dobré tyto závěry znát, protože se tak dá předejít zkreslujícím pohledům spočívajícím v často používaném klišé: Muži jsou nemocní a umírají, protože se o sebe nestarají. Stejně tak se totiž dá říkat: Ženy sice žijí déle, ale ty roky navíc už za moc nestojí.
„Populace stárne a věk, kterého se občan v průměru dožívá roste. Jenže ty bonusové roky navíc, které máme oproti předkům, lidé často promarodí. Mnozí lidé, kteří dosahují vysokého věku, se totiž netěší dobrému zdraví. Jsou za tím jejich životní návyky jako kouření, málo pohybu, nevhodné stravování,“ uvedla Dana Hübelová, demografka z Mendlovy univerzity v Brně.
Takže ženy, o kterých se často říká, že o sebe dbají více než muži, ve výsledku velkou část života prožívají s nemocemi a dalšími problémy. Je to daň za to, že žijí déle. Od určitého vysokého věku totiž přestává být znát, zda dáma jedla zeleninu a cvičila ve třiceti aerobik. Kdybychom to porovnali statisticky, muži tedy tím, že umírají dříve, jsou paradoxně hodnoceni tak, že vyšší věk prožívají v lepším zdraví.
„To, proč muži umírají dříve než ženy, je záhada. Přestože se na tuto otázku snaží odpovědět týmy vědců, prostě stále nevíme,“ říká Steven Austad, který na toto téma provedl řadu studií.
Takže se ukazuje, že veškeré debaty na téma, proč muži umírají dříve a ženy žijí déle, jsou vlastně jen námětem ke společenské konverzaci, ale vysvětlení tohoto jevu zatím neexistuje. Stejně tak jako asi nadále budou četným tématem diskusí řeči o tom, zda jsou muži v horší zdravotní kondici než ženy, zda si za to takzvaně můžou sami a podobně. Každopádně však pánové mají při takových debatách argument: Ano, umíráme dříve, ale prožili jsme závěr života v lepším stavu než ženy. Jestli je to dobře nebo špatně, to si musí stejně probrat každý sám, protože každý má na to poněkud jiný názor.