Vždy na chvilku sesednu z kola a s respektem pozoruji peřeje narážející do železobetonových konstrukcí. Zdymadla byla vybudována dle návrhu architekta Františka Vahaly za účelem lepšího splavnění řeky Labe a využití vodní energie pro výrobu elektřiny v letech 1923 až 1935. V době dokončení se stalo zdymadlo jednou z nejmodernějších staveb svého druhu v Evropě. Součástí zdymadla je hydroelektrárna s instalovanými třemi Kaplanovými turbínami. Tato vodní elektrárna je využívána trvale, a to nejen v době špiček, jak bývá zvykem u jiných podobných zařízení.
Pohled na Masarykova zdymadla z labské cyklostezky.
Zdymadlo bylo již od svého vzniku vybaveno tzv. rybím přechodem komůrkovitého typu, který se však projevil jako nefunkční. Tudíž se v r. 2002 vybudoval podle nejnovějších vědeckých poznatků nový rybovod, jenž konečně začal plnit svou funkci a je hojně využíván tažnými rybami. Na tento projekt bylo přispěno i z fondů PHARE. V rámci pořádání poměrně častých akcí Dnů otevřených dveří mohou návštěvníci zhlédnout kromě strojovny, plavební komory i celý systém rybího přechodu.
Pohled z hradu Střekov.
Zdymadla byla prohlášena v r. 1963 národní technickou památkou a dokonce v květnu 2009 byly vydány pamětní zlaté mince (nominální hodnota 2500 Kč) s vyobrazením této stavby. Zdymadla slouží zároveň jako lávka pro pěší z jednoho břehu na druhý, ovšem přístup nahoru vede poměrně vysokým strmým schodištěm. Na pravém labském břehu vede skrze areál cyklostezka (Ústí n. L. - Velké Žernoseky), nicméně já raději úsek zdymadel (jako většina cyklistů znalých místních poměrů) objíždím po silnici.
Romantická zřícenina hradu Střekov.
Pohled na zdymadla a hrad Střekov z druhé strany Labe.
Na závěr si neodpustím malou poznámku. Třebaže jsou zdymadla stavbou skutečně ojedinělou, nedávno mě pobavila informace v jednom turistickém průvodci, kde jsem vyčetla, že se jedná o "stavbu krásnou a elegantní", což mi připadá úsměvné při konfrontaci se středověkým romantickým hradem. Co člověk - to názor.