Výsledky hodnocení úrovně zdravotnictví v České republice jsme shrnuli v tomto článku. Nyní se budeme věnovat hodnocení zdravotních pojišťoven - jak je vidí senioři.
Na rozdíl od hodnocení zdravotnictví obsahuje hodnocení zdravotních pojišťoven méně negativních známek 4 a 5. Na stranu druhou je i počet nejlepšího hodnocení známkou 1 méně častá. Konkrétně tedy pouze 16% seniorů hodnotí současnou úroveň zdravotních pojišťoven nejlepší známkou 1. Nejvíce seniorů hodnotí úroveň zdravotních pojišťoven v České republice opět známkou 2. Tuto hodnotu zvolilo 41% respondentů. Pozitivní známky 1 a 2 tedy českému zdravotnictví dává více než polovina seniorů. Více než třetina seniorů (35%) ovšem dává průměrnou známku 3. Velmi negativní známky 4 a 5 českým zdravotním pojišťovnám dává pouze 8% seniorů (6% za 4, 2% dává známku 5).
Při zprůměrování jednotlivých známek je hodnocení zdravotních pojišťoven na úrovni 2,39, což je shodná hodnota s obecným hodnocením zdravotnictví. Tato hodnota je pod průměrnou známkou 3. Obecně se však při známkování za průměrnou hodnotu považují výsledky okolo 2,2-2,5. Proto lze považovat současné hodnocení zdravotních pojišťoven seniory jako průměrné.
Hodnocení jednotlivých demografických skupin je opět velmi vyrovnané. Například odpovědi mužů a žen jsou velmi srovnatelné. Opět se potvrdil trend, kdy s rostoucím vzděláním roste i pozitivnost hodnocení. Opět horší hodnocení vykazují nejstarší senioři.
Senioři si nepřejí jen jednu zdravotní pojišťovnu
Současné zdravotnictví je systémově placeno především přes zdravotní pojišťovny. Existují dva základní přístupy – systém s jednou zdravotní pojišťovnou a systém s více zdravotními pojišťovnami. Každá z variant má své plusy a mínusy. Jaké výhody obou systémů vidí samotní senioři?
18% respondentů neshledává systém s jednou zdravotní pojišťovnou jako výhodný. Dalších 27% seniorů navíc nedokáže žádnou výhodu jmenovat. Z konkrétních výhod systému s jednou zdravotní pojišťovnou se nejčastěji v odpovědích seniorů objevuje přesvědčení, že v systém s jednou pojišťovnou hradí všem poskytovatelům zdravotní pojišťovny stejně (12%). 10% senior je přesvědčeno, že s jednou pojišťovnou je jednodušší proces registrace. 9% pojištěnců pak jmenuje jako výhodu jedné pojišťovny úsporu financí. 8% seniorů předpokládá stejný bonusový systém pro všechny a považuje to za výhodu. Okolo 6% seniorů si pak uvědomuje lepší kontrolu na zdravotní pojišťovnou.
Naopak systém s více pojišťovnami přináší dle seniorů větší nabídku na trhu zdravotnictví a lepší konkurenci (okolo 16-18%). Senioři rovněž oceňují možnost vybrat si pojišťovnu (11%). 8% seniorů si dále uvědomuje konkurenční boj pojišťoven a spatřuje v tomto boji výhodu pro klienty. Většina odpovědí seniorů vychází logicky z diverzity systému. Pouze 6% respondentů nespatřuje v systému s více pojišťovnami žádnou výhodu. 19% respondentů nedokáže tuto problematiku posoudit.
Ověřovaní otázkou bylo dále zjišťováno, jaký počet zdravotních pojišťoven v českých podmínkách považují senioři za optimální. Desetina seniorů má pocit, že by v českých podmínkách mohlo fungovat klidně i více než 10 zdravotních pojišťoven. Pro jednu zdravotní pojišťovnu se vyjadřuje pouze 22% dotázaných seniorů. Naprosto tak dominuje názor, že by se mělo jednat o počet pojišťoven blížící se dnešnímu stavu – tzn. mezi počtem 2-10 zdravotních pojišťoven.
Pro systém s jednou zdravotní pojišťovnou se nejčastěji vyjadřují nejstarší senioři ve věku nad 70 let (i v jiných otázkách skeptici, hůře hodnotící celkovou úroveň zdravotnictví či zdravotní pojišťovny). I přesto i u této skupiny seniorů převládá názor, že je ideálnější mít do 10 zdravotních pojišťoven.
Naopak nejvíce zastánců systému s více zdravotními pojišťovnami je mezi seniory ve věku 65-70 let, nebo mezi vysokoškolsky vzdělanými seniory. Ti například podporují systém s více zdravotními pojišťovnami z 89%.
Senioři byli prostřednictvím položené otázky seznámení s faktem, že zdravotní pojišťovny spotřebují na svůj provoz z každé stokoruny vybrané na zdravotní péči 3 koruny. Zbylých 97 korun je použito na úhradu zdravotní péče. Jak tento fakt přijímají? Připadá jim tento poměr mezi nákladovostí a hrazením péče optimální?
Většina seniorů považuje nákladovost systému zdravotních pojišťoven za odpovídající (51%), či dokonce za nízkou (7%). Celkově tedy 58% seniorů hodnotí nákladovost jako hospodárnou. Pozitivní je dále, že pouze 12% seniorů je přesvědčeno o opaku, tzn. že si myslí, že 3% z vybraných peněz jsou vysoké náklady. 31% senior se k tématu není schopno vyjádřit.
Odpovědi dílčích demografických skupin seniorů jsou velmi vyrovnané.