Je to trochu morbidní téma, ale asi se o tom přemýšlet opravdu musí. Nedávno jsem se tady na íčku dočetla, že se člověk na odchodnou musí opravdu dobře připravit. Dát si dohromady všechny věci, které opouští, rozdělit je mezi příbuzné v závěti, neboť se nechce po smrti dozvědět, jak se o jeho těžce nahamouněné věci a našetřené peníze perou.
Docela mě to zasáhlo a začala jsem o tom přemýšlet. Rozhlédla jsem se po svém malém bytečku a zjistila, že jsem vlastně těm svým chudáčkům nic nenašetřila. Všechno, co tu mám, je už starší, a proto to určitě vyhodí do kontejneru. Snad si někoho na to vyklízení sjednají, mají na to.
Ušetřila jsem si jenom pár korun na pohřeb, aby mě nepomluvili, že jsem se o sebe nepostarala vůbec.Do závěti jsem napsala, že chci své tělo zpopelnit a rozptýlit na loučce, kde už létají rodiče a bratr. Na hrobku jsem si také nenašetřila, ale lítání je lepší . Budu se shora dívat jak se tady pachtíte, rozdáváte v poslední vůli úplně všechno a máte z toho dobrý pocit. Nebojte se, stejně vás budou příbuzní pomlouvat a zazlívat vám, že jste toho za svůj život nenahamounili více, aby měli co rozhazovat.
Jenom jsem svým dětem ještě napsala, že jsem je měla moc ráda a že odcházím sice nerada, ale když už, tak chci opravdu létat.
PS. Omlouvám se vám, ale mám o některých věcech jiné myšlení. Tak mě neberte úplně vážně.