Únor bílý pole sílí
svou sněhovou poezií,
když však není, kde jí brát,
na červen si můžem hrát.
U dvanácti měsíčků
pobudem jen chviličku,
poprosíme měsíc červen,
poskytne nám svoji červeň,
Jahodové pohlazení,
z třešní v uších okrášlení.
den trvá až do večera,
voní tráva pokosená.
Všechno kvete,
všechno voní,
na slunci
se včelky honí.
A pak zase hurá,
zpátky do února,
sníh už padá, podívej,
pro sáně si utíkej.