Hubnutí a nechutenství mohou být prvním varovným signálem nádorového bujení a je tedy nutné vyhledat lékaře, který doporučí vyšetření k objasnění obtíží. Více než polovina pacientů s nádorovým onemocněním hubne a trpí nechutenstvím, nejčastěji ve spojitosti s postižením zažívacího traktu, slinivky břišní nebo při rozšíření onemocnění do více orgánů. Pokud je již zhoubné onemocnění diagnostikováno a pacienta čeká léčba, je velmi důležité aby ošetřující lékař dbal o výživový neboli nutriční stav pacienta.
Bylo dokázáno, že pacienti, kteří jsou v průběhu onkologické léčby v dobrém výživovém stavu a nehubnou, mají proti špatně živeným pacientům výhody:
- lépe se vyrovnávají s vedlejšími účinky onkologické léčby
- jsou odolnější proti infekčním i jiným komplikacím
- mají nižší riziko pooperačních komplikací
- častěji mohou absolvovat celou protinádorovou léčbu
- jsou snáze schopni znovu vystavět tkáně poškozené protinádorovou léčbou
- mají lepší kvalitu života
Ačkoli výživa má pro onkologického pacienta zásadní význam, je potřeba říci, že neexistuje žádný typ stravování, který by sám o sobě vedl k vyléčení onkologického pacienta. Naopak některé radikální diety nebo přehnané používání výživových doplňků může vést může celkový stav pacienta ještě zhoršit. Je důležité si uvědomit, že vždy je pro pacienta nejlepší přirozená strava přijatá ústy a zpracovaná zažívacim traktem a až v případě, že nejsme schopni udržet dostatečný příjem energie a živin přistupujeme k doplňkům stravy či výživě do žíly.
Pokud pečujete o blízkého člověka s rakovinou, jistě vám velmi záleží na tom, aby byl jeho stav co nejlepší.
Co tedy dělat?
- Připravujte jídlo častěji - 6 a více krát denně, menší porce na menších talířích
- Pacientovi jídlo nabízejte, ale nenuťte. Přílišný nátlak na příjem jídla by mohl způsobit zhoršení komunikace a napnutou atmosféru, a to by celé situaci neprospělo
- Vezměte v úvahu, že se mohly změnit chuťové preference pacienta. Ačkoli dříve měl rád např. maso, nyní dává přednost sladkým jídlům, kaším, rýži. Tato změna je poměrně typická a je tedy třeba ptát se, na co má v danou chvíli chuť a snažit se vyhovět. Bohužel někdy se stává, že než jídlo připravíte, pacient na něj již nemá chuť. Buďte trpěliví, většinou nejde o rozmar, ale o pocit, který nemůže pacient ovládnout.
- Mějte připravenou rychlou svačinu, kdyby dostal chuť na jídlo kdykoli během dne např. pudink, ovoce, sušenky
- Nejdříve by měl pacient sníst tuhou stravu a až poté zapíjet
- Pokud je pacient zvyklý, může si k jídlu dopřát malou skleničku piva nebo vína, může to zvednout apetit. Jen pozor na kombinaci s některými léky, zejména antibiotiky
- Připravujte jídlo mimo prostor, kde je pacient. Co nám při přípravě jídla připadá jako vůně, u pacientů vyvolává zhoršení nechutenství
- Dbejte, aby pacient jedl vždy vsedě a měl volné oblečení, které netlačí na oblast břicha
Co dělat, když ani tato opatření nestačí a pacient nepřijímá dostatek potravy a hubne?
- Využijte nutriční doplňky – sipping (z angl. slova popíjení), mezi pacienty se často nazývají pitíčka. Jde nejčastěji o lahvičky, které obsahují definované množství všech živin, minerálů a vitamínů v malém objemu a tím umožní zlepšit celkový příjem energie a živin
- Využíijte umělou bílkovinu (Protifar – volně prodejný), jde o prášek bez chuti, který je možné přimíchat do jídla a tím ho obohatit o bílkoviny
- Na doporučení lékaře - onkologa je vhodné zahájit léčbu Megestrol acetátem – Megace na lékařský předpis, který u řady pacientů významně zlepšuje chuť k jídlu
- Na doporučení lékaře v určitých případech nutné použít invazivní metody např. zavedení PEG (výživový knoflík přímo do žaludku), kam si pak pacient nebo pečující aplikuje pravidelně několikrát denně speciální roztok, zavedení výživové sondy do tenkého střeva či výživa přímo do žíly
Mýty o výživě onkologických pacientů:
- častým omylem je představa, že výživou živíme nádor, a že je tedy možné nádor vyhladovět. Naopak, hladovění vede k oslabení organismu a zhoršení celkového stavu
- není pravda, že obézní pacienti nemohou trpět podvýživou. Při nádorovém onemocnění získává tělo energii především z bílkovin svalstva a tuk nezpracovává, takže váhový úbytek nemusí být na první pohled zřetelný.
- neplatí, že s nutriční podporou čekáme až do chvíle, kdy se rozvine velká ztráta hmotnosti, protože již probíhající proces často není možné zastavit
- onkologičtí pacienti, kteří odmítají jídlo, si nevymýšlejí. Onkologická léčba může způsobit změnu vnímání chuti, a proto jim i dříve oblíbená jídla chutnat nemusí.
- není pravda, že vegetariánská strava onkologickým pacientům neprospívá, protože vede k podvýživě z nedostatku bílkovin
- není pravda, že nutriční podpora se netýká ležících pacientů. Vždy jde o celkovou prognózu konkrétního pacienta
Co dělat v případě, že pacient se již dostal do konečné, terminální fáze onemocnění?
Zde je dobré říci, jak vlastně poznáme, že se člověk blíží ke konci života.
Pacient je většinou již minimálně pohyblivý, přestává se zajímat o okolní svět (nezajímá ho televize, noviny, přátelé, rodina), uzavírá se více do sebe, většinu dne spí, na oslovení jen otevře oči, odmítá jídlo a pití, má dlouhé pauzy mezi jednotlivými nádechy. Z lékařského pohledu za terminální stav považujeme takový, kdy předpokládáme přežití pacienta v řádu maximálně několika dní.
V tuto chvíli není vhodné pacienta nutit jíst, protože organismus se již připravuje na odchod, mění se metabolické děje, tělo pacienta již není schopno přijmout a využít živiny. Příjem živin nemá žádný smysl, neprodloužil by život pacienta a navíc by hrozilo vdechnutí potravy, protože polykací reflexy již také vyhasínají.
Je možné podávat tekutiny po malých lžičkách, pokud má pacient žízeň nebo vytírat ústa čistým, navlhčeným kapesníkem, případně je možné použít speciální navlhčené štětičky Pagavit (volně prodejné).
MUDr. Petra Garnolová, onkoložka pro portál i60.cz
