Dopisování převážně nevážné

Dopisování převážně nevážné

1. 3. 2020

 

ona

Píšu ti dopis, milý příteli,

píšu ti, ač vím, že jsi nesmělý.

Píšu ti jako Táňa Evženovi,

píšu ti s obavou, že tě neosloví.

 

Má slova žhavá as sotva tvůj chlad změní,

pošli mi aspoň jedno políbení.

Pošli ho tak, jak já posílám své vždycky,

pošli ho, prosím, elektronicky.

 

 on

Nejsem jak Evža, moje milá,

Puškina nechme radši spát.

Pokud sis verše oblíbila,

mohly by můj chlad rozehřát.

 

Všechny teď múzy befel dostávají,

polibek nadšený mi z dálky chtějí dát.

Euterpé s Erató už dveře otvírají,

políbení ti proto přeposílám rád.

 

ona

Pro tebe zapomenu i na Puškina,

pomůže mi v tom sklenka vína.

Co tedy třeba Sergej Jesenin,

kterého provázel životem splín?

 

To byl přec správný poeta,

já planu pro něj po léta.

Ten uměl ženy milovat,

od něj by ses moh´ učit snad.

 

on

Přítelkyně milá, nejsem si jistý,

zda učit měl bych se od bigamisty.

On sice zdatný lyrik byl,

v alkoholu však talent utopil.

 

Musím ti opakovat znova a znova,

že bohužel nejsem ten frajer Casanova.

Teď přijmi s polibkem má slova díků,

že můžeš učit mě alespoň gramatiku.

 

ona

Gramatiku umíš docela dobře,

co projít se radši po břehu Ohře?

Máš cit pro jazyk i lidskou duši,

že dobrý člověk jsi, už dlouho tuším.

 

S tím Serjožou jsem tomu tedy dala,

vím, že jeho láska nebyla stálá.

Posílám polibek tobě, můj milý,

o tvoji věrnost strach nemám ni chvíli.

 

on

Jak vlna za vlnou den za dnem běží,

má milá, procházku už zvládnu stěží.

Když okna kaváren do šera křičí,

pojď, dáme červené, venku to fičí.

 

Převážně nevážně verše se tváří,

jen prostor k úvahám chtěli jsme dát.

Tímto teď končíme se smutkem v tváři,

chceme však nadále si takto psát.

 

Autoři: Věra Ježková a Jan Zelenka

 

 

P. S.

Takhle jsme se bavili prvně. Dopisování vzniklo asi během deseti dnů, kdy jsme si své „dopisy“ posílali. Neměli jsme dané žádné téma, odpověď toho druhého byla vždy překvapením. Jak praví lidová moudrost, v nejlepším se má přestat. Přestali jsme tedy, ale rádi bychom někdy opět pokračovali. Třeba i jinou formou. Francouzský spisovatel 16. století Michel de Montaigne vyslovil kdysi tuto krásnou myšlenku: „Dbejme, aby nám stáří neudělalo vrásky také na duši, když je dělá na tváři.“ A my se určitě bavit ještě chceme. A třeba nejen sebe. (Místo „ona“, „on“ jsme měli krásné symboly – rty a knír. Editor nám je bohužel nepřijal.)

VJ + JZ

Foto: https://pixabay.com/cs/photos/; upraveno

 

 

 

Moje poezie
Hodnocení:
(5 b. / 15 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 51. týden

Advent a vánoční zvyky v Česku i ve světě. To bude tématem vědomostního kvízu tohoto týdne.

AKTUÁLNÍ ANKETA