Lidé v Česku mohou vidět vzácný originál nejvyššího habsburského vyznamenání, Řád zlatého rouna. Týden před zahájením vědecké konference věnované Liechtensteinům, jej v Národním památkovém ústavu v Brně představili členové společnosti, zabývající se historií lichtenštejnského knížectví.
Unikátní řád bude jednou z atrakcí vědecké konference ve Valticích na Břeclavsku. "Od čtvrtka 15. listopadu se tam sejdou historici z celé Evropy, aby diskutovali o knížecím rodu Liechtensteinů a jejich úsilí o získání a vytvoření vlastního státu," řekl Martin Čihalík, ředitel společnosti Po stopách Liechtensteinů.
Řád zlatého rouna je rytířský řád založený roku 1430, jako spolek rytířů organizovaný po vzoru duchovních rytířských řádů. Později byl stále více privilegovaným a byl udělován velmistrem jako odměna za zásluhy. Řádový odznak tvoří na řetězu zavěšená zlatá beránčí kůže.
Řád založil burgundský vévoda Filip III. Dobrý v Brugách u příležitosti jeho sňatku s princeznou Isabelou Portugalskou poté, co odmítl členství v Podvazkovém řádu. Řád je též známý pod názvem Ordre de la toison d'or, el Toyson de oro, el Tusan a v raných dobách též jako rytířský řád zlatého rouna ovčího plátna z Burgund nebo řád belgické vlny.
Po vymření rodu burgundských vévodů roku 1477 přešel řád na rod Habsburků. Poté, co roku 1700 zemřel poslední španělský král z habsburské dynastie, rozdělil se v důsledku bourbonsko-habsburských sporů o dědictví řád na dvě linie a dodnes existuje jak španělská větev Karlových bourbonských dědiců, tak rakouská větev Habsburků. Rakouská republika pak v roce 1953 uznala právo na suverénní udělování řádu hlavě rodu Habsburků.
Řád sdružuje všechny své členy jako nerozlučitelný svazek. Všichni členové řádu mají stejná práva a mají se k sobě chovat bratrsky. Řádoví rytíři byli osvobozeni od všech poplatků a podléhali jen jediné soudní pravomoci, a to jurisdikci řádu samého. Tato soudní moc sestávala ze všech třiceti řádových rytířů a řádového suveréna, resp. jeho zástupce. Při všech slavnostech u dvorů měli přednost a právo nadřazenosti, s výjimkou korunovaných hlav. Španělští rytíři řádu obdrželi od krále Filipa právo kdykoli neohlášeni vstoupit do sálů paláce a jejich vůdce mohl stát před králem s pokrývkou na hlavě.
Úkolem řádu bylo udržování katolické víry, ochrana církve a zachovávání neposkvrněnosti rytířské cti. Byl zasvěcen Panně Marii a patronem byl apoštol a mučedník svatý Ondřej. Současnými velmistry řádu jsou ve Španělsku král Juan Carlos I., v Rakousku pak princ Karel Habsbursko-Lotrinský.
