Jak se vám v této době daří?
Musím říct, že i v tomto období omezení způsobeném světovou pandemií koronaviru se mi, i přese všechna omezení, daří dobře. Myslím, že na každém období se dají nalézt klady i zápory. Vzhledem k mému celoročnímu pracovnímu nasazení pro tanec a divadlo se můj denní rozvrh naprosto změnil. V divadle jsme finišovali přípravy na premiéru Bon Appétit!, která se měla uskutečnit 2. 4., už jsme začali zkoušet na jevišti, nervozita a správný předpremierový chaos narůstal. Zkrátka jsme v divadle byli každý den od rána do večera, a do toho zkoušeli a hráli náš obvyklý repertoár. A aby toho nebylo málo, tak jsem si způsobila blokaci krční páteře a pohmoždění trapézového svalu. Takže si umíte představit ten šok, když jsem se ze dne na den ocitla doma na zadku a neměla nic na práci... Ale musím říct, že jsem našla tolik věcí, které mohu dělat, na které při normálním pracovním procesu nemám čas. Mám krásně uklizeno, každý den vařím, což miluji. Věnuji se mým nejbližším a mé fence Máje. Začala jsem šít roušky a rozvážím je do potřebných institucí, takže i trochu pomáhám. Vnímám tu krásu jara, mám na vše čas a klid, zahradničím na balkoně, čtu a užívám si relaxace.
Jak vlastně baletky v současné době mohou trénovat? Vídáte se pracovně s kolegy?
Je to složitější. Trénovat můžeme jen doma, popřípadě venku. Ale je to vlastně stejné, jako když máme letní prázdniny. Cvičit se dá všude, posilovat, běhat, jezdit na kole, provádět jakákoliv cvičení, která vám umožní prostor, ve kterém máte možnost se pohybovat.
Můžete do baletního sálu?
Do divadla nemůžeme, respektive nemůžeme cvičit všichni na jednom baletním sále. Špatně by se dodržovala všechna nařízení a popravdě si neumím představit cvičit celý trénink v roušce.
Jaký máte recept na dobrou náladu?
Mně nejvíce pomáhá jakákoliv fyzická aktivita či komunikace s milými lidmi, i představa, že ušitím roušek někomu aspoň trochu pomůžu – takže být potřebná. A pak to krásné počasí a úsměv a dobré jídlo.
Laterna magika na facebooku připravuje mimo jiné jednoduché tréninky klasického baletu. Koho byste na ně pozvala?
Tréninky, které připravuji, by měly sloužit všem, kteří mají rádi pohyb – balet, kteří si chtějí zacvičit a udržet se v kondici. Trénink je přizpůsoben prostorům, ve kterých žijeme, tedy velmi omezen na pohyb do prostoru. Jde o základní cvičení klasického – baletního tréninku, které poslouží všem k protažení, posílení a udržení těla v částečné kondici.
V současné době vystupujete v sedmi představeních Nové scény? Které je vaše nejoblíbenější a proč?
Nemůžu jednoznačně říci, které představení je pro mě nejoblíbenějším, každé je jiné a na každém mě baví něco jiného. Kouzelný cirkus je prostě kouzelný, nejstarší ze všech, ale pokaždé, když ho vidím nebo tančím, je pro mě dokonalý vším, co v něm je. Human Locomotion (SKUTR, Kodet, Kopecký) je poezií pro mou duši i oko: miluji scénu, kostýmy, hudbu, spolupráci s herci, texty, choreografii, režii... Jako celek je to také dokonalé. A perličkou našeho repertoáru je pro mě představení Cube, které vzniklo spojením vedení a kolegů Laterny magiky, kteří se stali tvůrci (Knolle, Pechar, Stránský). Představení vzniklo z lásky k principům Laterny magiky, se snahou dále je rozvíjet pomocí moderních technologií. Výsledkem je audiovizuální moderní představení, které je krásné na pohled a při odchodu z divadla se budete ptát sami sebe, jestli to byla realita nebo iluze.
Na kterém jste se nejvíce „nadřela“?
Všechna představení, u kterých jsem mohla být u samotného procesu tvorby, stojí mnoho energie a fyzických sil. Každé představení v Laterně magice se většinou vytváří delší čas než v jiných divadlech, je to hlavně díky přípravě projekcí a tedy i filmových dotáček, které jsou jedním z hlavních principů tohoto typu divadla. Nejvíce fyzického vypětí mě stálo zrození představení Cube, připravovali jsme ho téměř rok, tomu však předcházely ještě roční přípravy tvůrců.
Vedete malou zájezdovou baletní skupinu, která hraje zjednodušené verze představení, jako je Labutí jezero a Louskáček. Jak vás to napadlo? Jak je to úspěšné? Jezdíte jen do Německa?
Ano, vedu zájezdovou baletní skupinu – Pražský festivalový balet. Tato představení jsem vytvořila pro německou produkční divadelní společnost Kids for Classic Theatre, která zprostředkovává představení pro německy mluvící země. Představení se zaměřují na malé/mladé diváky, jsou zhruba 80 minut dlouhá, plus pauza. Celý balet je doprovázen mluveným veršovaným textem vypravěčkou, která je součástí představení. Je tedy velmi srozumitelné a věřte mi, že nadšení není pouze od dětí. Máme však i celovečerní představení Labutího jezera a Louskáčka pro dospělé, která jsou svou délkou rovny běžným představením v jiných divadlech. Začínali jsme před osmi lety čtyřmi představeními, tuto sezónu jich bylo přes čtyřicet, takže myslím, že jsme úspěšní.
Po čem se vám nejvíce stýská z „normálního“ předkoronového života?
Asi se mi nejvíce stýská po „volném pohybu“, po setkávání se s přáteli a po plných hledištích v divadlech... Ale jsem nastavená na to, že je to pouze dočasné a že je to potřeba. Tak se snažím nezbláznit se z toho a těšit se i z jiných věcí.
