Co už není

Pravda je, co už není,
společné probuzení,
co bylo ještě před časem,
když vedle tebe spala jsem.

Pravda mi do snů vplouvá,
pravdě se neodmlouvá,
dávno už nespím jako dřív,
nešumí vítr ve větvích.

Pravda je, co je pravé,
věčné a nesmlouvavé,
tikají naše hodiny
a nikdo není bez viny.

Ruce, co něhu znají,
mi pravdu odkrývají,
zvolna se bortí lásky chrám,
který už s tebou nevnímám.