Na projektu „Levné bydlení v zeleni“ v pražských Letňanech se na bloku 13 podařilo dokončit první garsoniéru v dlouho očekávaném parametru, 150 000 Kč za metr čtvereční obytné plochy. Šampaňské teklo proudem a řečníci nešetřili optimismem. Tato událost developerům významně zlepšila postavení před očekávanou masivní výstavbou sociálních bytů.
S jejich realizací si vláda láme hlavu už dlouhá léta. Do projektů a grantů, jak srazit náklady stavebních prací, bylo od roku 1991 investováno přes 16 miliard korun, přesto náklady bytové výstavby vzrostly desetkrát! Vláda nakonec realizovala za pouhé tři miliony doporučení 1. slovenské nadnárodní poradenské Hordossy, Jánošík & ujo. (Radí také prezidentce Čaputové!) Ta doporučila hledat model systémového řešení mimo stavebnictví. Analýzou téměř dvou tisíc domácích projektů nakonec objevila pouze jeden, který vedl ke snížení nákladů. Byl to program levného stravování Ládi Hrušky.
Láďa Hruška je populární i ve vládě. Zejména ministři za ČSSD se často koncem měsíce ocitají ve hmotné nouzi a premiér Babiš jim odmítá půjčovat, s odkazem na protikorupční étos hnutí ANO a neblahou zkušenost Vítka Bárty. A tak v rodinách ministrů koncem měsíce často sáhnou k Hruškovým receptům. Celkem spontánně se vynořila myšlenka, že by si Hruška systémovým přístupem při svém vyhraněném sociálním cítění věděl rady i se sociálním bydlením. Na opatrný dotaz ministryně Maláčové Hruška druhý den lakonicky a tajemně mailoval: Sociální byty upečeme!
Za týden se Láďa Hruška objevil ve Strakovce sám a k překvapení celé vlády představil svoji originální vizí řešení sociálního bydlení cestou výstavby perníkových chaloupek. Po létech tápání konečně světlo na konci tunelu. Do jejich výroby je možné prakticky zapojit všechny domácnosti, které mají mikrovlnku. U stavebních prací se tak odstraní sezónnost, jejich dosud velká brzda.
Schválené a certifikované perníkové směsi bude dodávat Státní fond perníkové výstavby (SFPV) a předpokládá se pochopitelně i kompenzace vzniklých nákladů. U nízkopříjmových skupin obyvatel stát vyplatí i přiměřený zisk.Tato druhá větev programu, tzv. „sociální pečení“ by měla vést k růstu zaměstnanosti, odstranění sociálních rozdílů a tím i navýšení osobní spotřeby. Perníkové chaloupky by se tak staly novým tahounem české ekonomiky.
Prázdninové návštěvy perníkové chaloupky u Golčova Jeníkova v Hruškovi zanechaly hluboký dojem a není divu, že si na ně po apelu ministryně Maláčové okamžitě vzpomněl. Také se hned vysmál zpochybňovačům celé myšlenky. O chaloupce píše už v roce 1864 Karel Jaromír Erben. To ještě o panelácích nebylo potuchy a dneska je na severu bourají! Perníkové chaloupky zato dvě století přes různé Vochomůrky, Šmouly a Pokémony oblibu neztrácejí, zejména u dětí.
Ve sněmovně vzbudil Hruškův projekt velké zděšení. V emotivních projevech poslanci Kalousek, Fiala a Chvojka odhalili hrozivá čísla. Pokud plán projde, zajistí si Agrofert zhruba 92,8 % dodávek perníkových směsí v prášku. Společnost už aktivovala jednu směnu svých pekárenských kapacit na pečení perníku. Po ovládnutí trhu koblih tak získá stejnou pozici i v průmyslu perníků! Za takového stavu jsou podle profesora Fialy úvahy o sociálním pečení zcela iluzorní!
Z odborných kruhů vzešlo další zajímavé zjištění. Perníkové technologie budou s malými úpravami použitelné i v jaderné energetice. To by mohlo významně zlevnit dostavbu Dukovan i Temelína.
Zákonodárci jsou tu očividně zaskočení, protože není zřejmé, kdo je v nové situaci ve střetu zájmů. Poslanec Chvojka už připravuje návrh zákona Lex Agrofert a místopředseda KSČM Grospič rovnou navrhuje zákonem Agrofert znárodnit! Zároveň ale „Rukověť agitátora č. 14“, vydaná 8. oddělením ÚV KSČM (ideologickým), uvádí, že orientace k sociálním perníkovým chaloupkám je potvrzením životaschopnosti a genderové vyváženosti geniální Leninovy teze, že každá kuchařka musí umět řídit stát.
Ministryni Maláčové, ani Hruškovi se příliš nelíbí, že na jejich myšlence začal parazitovat i velký byznys. O luxusní perníkové chaloupky projevili zájem přední populární umělci, moderátoři, bankéři, politici, lobbisté, byznysmeni, ruští podnikatelé a špičkoví instalatéři. Nová Smetkova firma otevřela v Horoměřicích pilotní projekt „Luxusní bydlení v perníku“, na který se hned první týden přihlásilo a zálohu 10 milionů Kč složilo 3421 zájemců.
Hruškova geniální myšlenka sociálních perníkových chaloupek ale zdaleka nemá vyhráno. Magistrát Golčova Jeníkova s nelibostí vidí, co nazývá „perníkovou bublinou“. K chaloupce se nepodařilo dohledat stavební povolení a nejspíše tedy jde o černou stavbu. Varování přišlo i z Bruselu. Chaloupka byla postavena bez studie vlivu na životní prostředí EIA! Před blížícími se volbami se starosta nejvíce obává zpolitizování celé kauzy, která se pochopitelně jeví z Prahy úplně jinak a může mít zničující dopad pro křehkou koalici na zdejší radnici.
Perníková chaloupka v Golčově Jeníkově byla totiž historicky vůbec prvním squattem na území republiky a Strana zelených požádala ministra kultury o zapsání jako národní kulturní památky. Perníkovou pamětní desku k této události tam už umístil Matěj Stropnický, ještě ve svém předzámeckém období. Přitom zabránil pokusu golčovskojeníkovského magistrátu chaloupku zbourat. U vchodu se nechal dobrovolně zakynout do perníkového těsta.
Ovšem historicky první squatteři Bc. Jan Jeníček a Mgr. Alice Mařenková se k minulosti nehlásí a u soudu v Chotěboři vedou již 22 roků o perníkovou chaloupku restituční spor. Soud zatím předběžným opatřením zablokoval k chaloupce všechny patenty, licence a ochrannou známku, které jsou rovněž hlavní součástí sporu. Jeníčkův obhájce JUDr. Sokol už proto podal na Láďu Hrušku a ministryni Maláčovou trestní oznámení. To ještě může oběma velmi zkomplikovat prezidentskou kandidaturu.
Rozpolcena je v Golčově Jeníkově i občanská veřejnost. Co týden v chaloupce zasahuje národní protidrogová centrála a obden je tu Kubík se Slonkovou. K perníkové chaloupce razantně požaduje místní referendum. I zde se podepsala divoká devadesátá léta a stále tu leží stín nad záhadným zmizením důchodkyně Jagové. Nařčení z liknavosti policie odmítá. V době události byli Jeníček i Mařenková nezletilí, a proto se nesmí závěry vyšetřování zveřejnit! Z některých náznaků Dr. Sokola je ale možné v kauze očekávat určitý posun. K obžalobě říká: „Jsou to všechno pohádky“ a olomoucké žalobce vyzval do roka a do dne před Ústavní soud.
To všechno může sociální bydlení zase o pár let protáhnout. Typicky české malichernosti a nešťastně zvolená doba nahrávají do karet developerům. Z dobře informovaných kruhů se proslechlo, že prolomit historickou hranici milionu korun za metr čtvereční se chystají už v roce 2022, kdy by podle některých politologů mohl být zákon o sociálním bydlení předložen do prvního čtení.
