Ve dveřích do dětství
zámek zrezivělý,
i klíč je zbytečný,
jak boty na neděli.
Vzpomínky všetečné
hledají cestu zpátky,
klíčovou dírkou
vrátit se do pohádky.
Ta ale skončila
a slzy marně roníš,
čas dávno minulý,
ten nikdy nedohoníš.
A tak tu stojíš
před zavřenými dveřmi,
dětství se nevrátí,
věř mi.