Botanická zahrada v Praze 2 Na Slupi, která je součástí Přírodovědecké fakulty UK, má trvale jednu úžasnou vlastnost. Navzdory tomu, že se nachází v rušném centru metropole, zůstává poklidným místem pro návštěvníky všech generací.
Přímo u hlavní brány se nachází zastávka tramvají č. 18, 6 a 24.
Zahrada je otevřena celoročně a venkovní prostory jsou přístupné zdarma. Do skleníků je vstup mírně zpoplatněn stejně jako na výstavy, jejichž témata se pravidelně opakují, a kalendářní rok končí nostalgickou vánoční expozicí. Letos je tomu samozřejmě jinak.
Terén sice není úplně nenáročný, dokonce existuje místečko v oblouku, které když namrzne, tak tam jedu šusem, ale v zahradě vždy načerpám energii.
Také vždy užasnu nad botanickými zázraky, které jsou opatřeny cedulkami se jménem a původem rostlin. Pravda ovšem je, že tyto informace většinou domů nedonesu. Odnáším si však na jaře sazenice pelargonií, vypěstovaných Botanickým ústavem v Průhonicích.
Historie
Nejstarší pražská botanická zahrada byla založena lékárníkem Angelem z Florencie ve 14. stol. na místě dnešní Hlavní pošty v Jindřišské ulici. Zahradu prý navštěvoval i Karel IV.
Jezuité měli svou botanickou zahradu od roku 1600 v místě dnešního Úřadu vlády. Po zrušení řádu byla zahrada prodána.
Botanická zahrada Univerzity Karlovy byla založena roku 1775 Josefem Bohumírem Mikanem a byla umístěna na Smíchově v místě, kde dnes začíná Jiráskův most. Na své současné stanoviště na Novém Městě musela být zahrada přenesena kvůli četným povodním, které ji sužovaly. Roku 1880 tak pražské univerzity – česká a německá – odkoupily od České společnosti pro zvelebování zahradnictví v Praze zahradu na Slupských stráních, kterou převzaly spolu s velkým skleníkem i se sbírkou rostlin.
Současnost
Po skončení 2. světové války, během níž byla bombardováním poškozena část skleníků a zařízení, došlo k připojení sousedního svahu o ploše cca 1800 m², na němž bylo vybudováno velké alpinum. Od roku 1992 byla zahrada revitalizována, v letech 1996 — 1998 proběhla úplná rekonstrukce skleníkového komplexu. Zasklená plocha dnes činí 1700 m², zavlažování, vytápění a větrání je řízeno počítači.
Celková výměra zahrady včetně zasklené i zastavěné plochy je 3,5 ha. Expozice jsou rozděleny na skleníkové a venkovní. Ve sklenících je stálá expozice tropů a suchých subtropů. Sbírka rostlin z vlhkých subtropů je v létě instalována pod širým nebem podle světadílů, z nichž rostliny pocházejí; v zimním období jsou rostliny uskladněny ve velkém studeném skleníku. Vedle rozsáhlé sbírky sukulentů stojí za zmínku vzrostlé letité exempláře cykasů, kamélie, myrty a další rostliny pocházející ze sbírek někdejší smíchovské univerzitní zahrady z 19. století.
Z venkovních expozic je významný unikátní exemplář jinanu dvoulaločného, Ginkgo biloba Praga, někdejší obří bonsaj, jejíž stáří se odhaduje na přibližně 130 let, dále jedna z prvních do Evropy introdukovaných metasekvojí a další dřeviny. Nejcennější expozicí je kolekce Středoevropské květeny, založená v roce 1904 a kontinuálně udržovaná po celých předchozích sto let. V botanické zahradě vás potěší vodní a bahenní rostliny, sbírky jehličnanů, dubů, růží, užitkové rostliny i zajímavý geologický park.
Na rozdíl od mediálně atraktivnější mladší sestry v Troji zůstává univerzitní botanická zahrada Na Slupi místem pro ztišení, které je tolik potřebné v dnešní rozrušené době.
Použitý zdroj: https://www.bz-uk.cz/cs/historie
