Když jsme jednou v rodině diskutovali o případech, jak někteří nestoudní podvodníci okrádají pod průhlednými záminkami důvěřivé seniory, prohlásil jsem, že já bych takového podvodníka na první pohled odhalil a tento by ode mne ani korunu nezískal. Krátce nato jsem ale jednomu primitivnímu podvodníkovi bohužel prostřednictvím své dcery také naletěl.
Když jsem potřeboval vyrobit dva dřevěné rozměrnější polotovary pro novovenkovní konstrukci, bylo nutné, aby tyto díly byly z povětrnostně odolného modřínu. Obrátil jsem se s touto žádostí na známého truhláře pana G. ze sousední vsi, se kterým jsem měl z minulosti dobré zkušenosti. Pan G. mně sdělil, že už je v důchodu, ale že jeho dílnu používá příležitostně jeden z jeho bývalých tovaryšů, který už podniká jako OSVČ a že se mohu obrátit na něj. Jelikož jsem dotyčného od vidění znal a většinu mých zakázek v minulosti zpracovával rychle a kvalitně přímo on, objednávku jsem mu u pana G. ponechal. Při telefonickém hovoru mi dotyčný pan V. objednávku potvrdil a požadoval nějakou zálohu na materiál. Využil jsem svou dceru, aby mu při cestě do práce příslušnou zálohu předala. Pan V. si dceři řekl o vysokou zálohu 3 000 Kč, ze které mu zbude polovina materiálu i dostatek peněz za práci. Pan V. dceři slíbil, že mi potřebné díly do čtrnácti dnů vyrobí a přebytek peněz vrátí. Po čtrnácti dnech se mi s velkým omlouvání po telefonu vyjádřil, že to s ohledem na nepředvídané okolnosti nestihnul, ale že to do týdne zvládne a ještě mi 500 Kč vrátí. Tyto výmluvy trvaly další dva měsíce a začalo být jasné, že se zřejmě jedná o alkoholického zhýralce a můj syn se mi smál, že jsem také skočil na lep podvodníkovi.
Když jsem se bývalého zaměstnavatele pana V. dotázal, kde bych mohl dotyčného podvodníka fyzicky zastihnout, pan G. mi sdělil, že tento „podnikatel“ chodí pracovat na úpravu blízké, již od dob Svatopluka Čecha historicky známé hospody „Ve stínu lípy“. Zastavil jsem se tudíž u pana hostinského, abych se na práci pana V. poptal. Když jsem vyslovil jméno pana V., pan hostinský se velmi rozčilil a prohlásil, že tomu „zkurvy synovi“ co nejdříve rozbije hubu, neboť tento z něj již na materiál a práci vylákal téměř 20 000 Kč a zatím téměř nic neodpracoval. Tudíž, že já asi ze svých tří tisíc těžko nějakou korunu uvidím.
Když jsem se obrátil na místní poldy v Karlštejně o pomoc, tito ochotně zajeli do Hostomic a prověřili dotyčného “podnikatele“ v domě jeho matky. Bohužel zjistili, že tento člověk se skutečně většinou fláká po hospodách a nic nedělá. Navíc mi s politováním sdělili, že defraudovaná částka 3 000 Kč je malá na to, aby dotyčného podvodníka mohli trestně stíhat, a že to musím řešit přes živnostenský úřad.
Nemaje v úmyslu se podvodníkovi bez odporu podřídit, alespoň jsem ho pravidelně „otravoval“ telefonáty, kdy už mi škodu uhradí. Většinou jsem zastihnul v domě jenom jeho matku, která mne nepříjemným tónem odbývala, že to je záležitost jejího syna a že ona už je jenom chudá vdova na penzi a do této záležitosti nemá co mluvit. Pak mne ale jednou napadlo, že bych mohl účinně zapůsobit i na ni. Upozornil jsem ji, že jako matka pana V. je také zodpovědná za jednání svého syna, když už z něj vychovala takového zmetka. Že já mám také syna podnikatele a že pokud by se on dopustil takové sviňárny a okradl již zcela nemajetného důchodce, styděl bych se ukázat na veřejnosti a škodu bych ze svého důchodu třeba po splátkách, uhradil. Zdůraznil jsem, že jsem podstatně mladší než ona a že by ona měla přimět svého syna, kterému poskytuje přístřeší a stravu, aby mi škodu třeba ve splátkách urychleně uhradil. Že jsem už nemajetný churavý osmdesátiletý důchodce, a že pokud se úhrady nedožiji, budu ji chodit v noci strašit. Tento argument na zjevně pověrčivou bábu zabral. Po třech dnech mi pan V. zavolal a s rozsáhlými omluvami mi sdělil, že první splátku ve výši 1 000 Kč mi už zanechal u vrchního číšníka v hospodě „Ve stínu lípy“ a další že mi tam bude dále nechávat. Během tří měsíců mi tam v týdenních až třítýdenních intervalech nechával další splátky po třech až pěti stech korunách, až celou defraudovanou částku uhradil. A já se mohl před svým synem zase holedbat :“Vidíš synu, že si na mne žádný podvodník ještě nikdy nepřišel“.