Tak už jsem tady, volá malý, roztomilý chlapeček na vousatého ctihodného dědu. Už jsem se bál, že to nestihnu. Bylo štěstí, že lidi sedí doma a na silnicích nebyla žádná zácpa. Že jezdím autem ? To jenom některé kratší trati a jenom pro zábavu. Víš přece, že musím létat a stojí mě to hodně sil. No, jsem ještě malý, ale chytrý a šikovný a určitě schopný. Co jsi mi tady na zemi připravil k předání? Koronavirus? Co to je? Proč ti nesmím podat ruku ? Jo, ty jsi nakažený tím koronavirem? No, stejně už končíš a odcházíš, tak tě to a nás taky, nemusí mrzet.
Říkáš, že mám lidi té nákazy zbavit? No, budu tady celý rok. a tak se mi to snad podaří. Jsem plný elánu a dobrých nápadů. Přece nenechám lidi trpět a tobě se divím, že jsi to dovolil. No, síly ti sice ubývaly, ale to není žádná omluva.
Tak dobře, ruku ti tedy nepodám, ale už prosím odejdi, už jsi stejně lidem k ničemu. Já, budu vládnout a jistě přinesu zdraví, štěstí, lásku a spokojenost všem lidem. Já, v pořadí 2021.