Stromovka patří k oblíbeným cílům mých procházek. Aby ne, když je krásná a nedaleko mého bydliště.
Toužíc po sněhu, sledovala jsem předpovědi počasí i fotky těch, kteří ho mají v okolí na rozdávání, nebo za ním můžou vyjet. A dočkala jsem se. Poté, co druhý den po mé procházce v Podviní přišla obleva a nakouklo k nám jaro, se opět dostavil kýžený sníh a mráz. A já jsem se mohla vydat za bílou nádherou. Obuta v teplých, nepromokavých sněhulích s protiskluzovou podrážkou, brodila jsem se radostně čerstvým prašanem, lidskou nohou téměř nedotčeným. Známé cesty se ztrácely pod sněhem, břehy jezírek na pohled splývaly se zemí. K okraji jsem se tedy raději příliš nepřibližovala.
Samozřejmě jsem nebyla jediná, kdo si to dopoledne užíval; i když sluníčko se neukázalo. Potkala jsem maminky s dětmi v kočárcích a na sáňkách, děti z mateřské školy, chodce s pejsky i bez nich, běžce i běžkaře. Bylo to moc fajn. Krásně jsem si pročistila hlavu a na víc než hodinu zapomněla na všechny starosti.
Podíváte se se mnou, jakou krásu nám dokáže v Holešovicích dopřát počasí?
Foto: autorka