Pracující senioři v Česku  jsou žádanými zaměstnanci. Problém ale je, že jsou občas diskriminováni," říká poslankyně Monika Červíčková
Poslankyně Monika Červíčková (ANO). FOTO: archiv redakce

Pracující senioři v Česku jsou žádanými zaměstnanci. Problém ale je, že jsou občas diskriminováni," říká poslankyně Monika Červíčková

19. 2. 2021

Počet pracujících lidí ve věku nad 65 roste. Lidé v seniorském věku se však často na trhu práce setkávají s diskriminací, ať už jde o uzavírání smluv na dobu určitou, či nevyplácení nejrůznějších benefitů.

"Bohužel, Češi se diskriminaci moc nebrání, hlavně kvůli zdlouhavým soudům," říká v rozhovoru poslankyně Monika Červíčková.

Paní poslankyně, můžete potvrdit, že existuje diskriminace seniorů na trhu práce?
Je mi to velice líto, ale praxe opravdu ukazuje, že se pracující senior může setkat s diskriminací. V zájmu objektivity bych ale chtěla říct, že řada zaměstnavatelů se dopouští diskriminace, aniž by si to uvědomovala, a to nejen vůči pracovníkům v seniorském věku.

Jak je to možné?
Děje se to zřejmě na základě domněnky, že pokud senior pobírá zasloužený důchod, nemusely by mu už být vypláceny odměny nebo benefity, které jsou přiznávány jeho mladším kolegům. Zdá se to možná absurdní, ale tyto diskriminační praktiky bývají dokonce zakotveny v kolektivních smlouvách. Takové jednání vychází nejspíš z přesvědčení některých zaměstnavatelů, že odměňování zaměstnanců je pouze jejich interní záležitostí. Pokud vím, několik podnětů v tomto smyslu řešili i v Kanceláři veřejného ochránce práv.

Takže jde hlavně o diskriminaci na poli platové politiky…
N
ejenom, dalším častým projevem diskriminace seniorů v zaměstnání je uzavírání pracovních smluv na dobu určitou. I zde jde o diskriminaci, pokud je prokazatelné, že smlouva na dobu určitou je ve firmě uzavírána pouze se zaměstnanci určité věkové kategorie, v tomto případě seniorské.

To nezní moc povzbudivě. I tak je ale zřejmě o seniory na trhu práce zájem. Jaká je současná situace?
Počty pracujících ve věku nad 65 let se rok od roku zvyšují. V poslední době jsme všichni svědky zlepšení zdravotní kondice seniorů, poptávka po zaměstnancích z této věkové kategorie tedy roste. Statistiky ukazují, že pracovně aktivní zůstávají hlavně senioři s vyšším vzděláním a v nemanuálních profesích. Velmi často působí ve zdravotnictví, zařízeních sociální péče, ve službách, stejně jako v oblasti vědecké a technické činnosti.

Myslíte, že jde o správný trend?
Jsem přesvědčená, že pokud je senior v dobré zdravotní kondici, je pro něj pokračování v pracovní kariéře jedině přínosem, a to nejen z pohledu zlepšení ekonomické situace, ale i kvůli zachování sociálních kontaktů. Těch totiž s přechodem do starobního důchodu výrazně ubývá. Jen bych byla velmi ráda, kdyby byli pracující senioři bráni vždy jako rovnocenní vůči svým mladším kolegům, ať už jde o odměňování či další oblasti.

Neměli by zákonodárci věnovat tomuto problému pozornost?
Nedá se říct, že by se zákonodárci tomuto tématu nevěnovali. Já osobně jsem třeba podala návrh novely antidiskriminačního zákona, aby se z něj konečně odstranily zjevné nedostatky, které tu máme už víc než 10 let. Bohužel ale nevidím moc šancí na projednání novely do konce tohoto volebního období.

Mohla byste více rozvést, v čem váš návrh spočívá a co byl měl změnit?
Jedním z hlavních problémů současného znění zákona je nejednotná úprava sdílení důkazního břemene, tedy povinnosti navrhnout důkazy k prokázání svého tvrzení. K diskriminaci může dojít z různých důvodů, například kvůli pohlaví, etnickému původu nebo národnosti, sexuální orientaci či věku. Přestože by v případě nerovného zacházení logicky nemělo hrát roli, z jakého důvodu k němu došlo, zákon nyní podle druhu diskriminace rozděluje oběti do dvou kategorií, neboť rozlišuje přenášení důkazního břemene podle druhu diskriminace.

To zní hodně odborně, můžete to zkusit vysvětlit na nějakém příkladu?
Pokud jde o případ diskriminace kvůli pohlaví nebo etnicitě, přenáší se v soudním procesu důkazní břemeno na žalovanou stranu. Tedy například na zaměstnavatele, který musí prokázat, že důvodem, proč ve výběrovém řízení na pracovní pozici nevybral konkrétního uchazeče, nebyl jeho etnický původ, resp. pohlaví, ale jiný důvod – třeba nedostatečné vzdělání. 

Odlišně řešené je ale důkazní břemeno při diskriminaci v oblasti zdravotní péče, bydlení apod., kde jsou například senioři či handicapovaní znevýhodněni. Jsou to totiž oni, kdo musí prokázat, že byli diskriminováni – což prakticky nelze, protože druhému člověku do hlavy nikdo nevidí a nemůže tak vysvětlit jeho pohnutky. A zde jsme u zmiňované nerovnosti sdílení důkazního břemene pro různé druhy diskriminace. Nepřijde mi normální, aby lidé, kteří se s nerovným zacházením potýkají nejvíce, což jsou právě senioři a handicapovaní, byli paradoxně znevýhodnění v možnosti domoci se svých práv, a to nejen na trhu práce. Hlavním cílem mého návrhu je proto srovnat podmínky sdílení důkazního břemene pro všechny a odstranit tak znevýhodnění určitých skupin obyvatel, včetně zmíněných seniorů.

Říkala jste, že nevidíte jako reálné projednat návrh novely do konce tohoto volebního období. Co byste tedy poradila seniorovi, který se cítí diskriminován?
Smutnou pravdou je, že se Češi diskriminaci všeobecně moc nebrání. Upřímně říkám, že se leckdy ani nedivím: zdlouhavé a nákladné soudní řízení neláká nikoho. Na druhou stranu, pokud se nezačneme aktivně bránit, projevy diskriminace z naší společnosti nezmizí, naopak – budou se spíš zhoršovat. Ne vždy musí nicméně celá kauza dojít až k soudu. Pokud se budeme bavit o diskriminaci ze strany zaměstnavatele, je zde možnost stěžovat si na inspektorátu práce, který provede šetření. Na jeho základě pak může zaměstnavateli vyměřit poměrně vysokou pokutu. Další možností je obrátit se na Kancelář veřejného ochránce práv, kde řeší ročně cca 50 případů diskriminace z důvodu věku.

Vy sama byste tedy diskriminovanému člověku doporučila, ať se brání?
Takové rozhodnutí je na každém jednotlivci. Osobně si však velmi vážím každého, kdo se rozhodne bránit, protože tím nebojuje jen za sebe, ale i za případné další potenciální oběti diskriminace.

práce
Hodnocení:
(5 b. / 2 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 43. týden

Tento týden se budeme ve vědomostním kvízu věnovat památkám kulturního světového dědictví zapsaných na seznam UNESCO.