Sluníčko zalilo krajinu jasem,
na tuto chvíli už čekala jsem.
Sníh opouští příkopy v cuku letu,
já čekám na větu: „Jaro je tu!“
Jen měsíc nás dělí od této chvíle,
setkání s jarem bývá moc milé.
Ptáci jsou posly nad jiné jistými,
v hejnech se vracejí do naší krajiny.
Lidé se radují jako ti ptáci,
vždyť s nimi se k nám i světlo vrací.
Den po dni víc a víc hřeje slunce,
zas čekají nás Velikonoce.
