Ve svém posledním článku o své vakcinaci 1. dávkou AstraZeneca jsem napsala, že se s vámi podělím o průběh následujících dnů.
Tak můžu zrovna říct, že ten druhý den mi dobře nebylo. Hned ráno po probuzení mne bolely svaly a v průběhu dne se to zhoršovalo. Přesně podle informace o vedlejších následcích - „mohou se objevit příznaky připomínající chřipku“. Bolely mne svaly, hlava, večer mírné zvýšení teploty. Byla jsem unavená, nesoustředěná, nemohla jsem vydržet na jednom místě a ani u jedné činnosti.
"Vydrž, to se ti jen tvoří imunita,“ nabádala jsem sama sebe. „Zítra už bude líp!“
Nepatřím k lidem, kteří vše okamžitě řeší tabletami, tak jsem dlouho odolávala. Večer jsem už ale nevydržela. Otevřela šuplíček, z šuplíčku vytáhla krabičku, z krabičky tabletku – prostě jsem si vzala jeden Panadol.
To byla úleva! Že já trouba si ho nevzala dřív. Do hodiny jsem byla v pohodě. Abych ulevila strádajícímu tělu, šla jsem o dvě hodiny dříve spát a druhý den zase o hodinu později vstávala. Protáhla se a zjistila, že mne nic nebolí. Byla jsem fit. Ještě jsem se sice celý den opatrovala a dělala jen nezbytné činnosti, ale už jsem opravdu žádné problémy nepociťovala. A Jindrovi, tomu už vůbec nic nebylo. Ten první den se mnou trávil doma, spíše ale jen proto, že mu bylo líto mé osoby. Hned ten druhý den vyrazil na kolo a ujel padesát kilometrů. Brblala jsem mu, že nespravedlivost vládne světem, a on se mi jen smál. Chlapi to holt mají asi nastavené jinak. Aspoň JIndra určitě, a slyšela jsem, že Chuck Norris také.
Termín druhé dávky máme určen až za dvanáct týdnů, to je začátkem června. Nevím, jestli se neobjeví nějaké pozdní následky, ale teď už tomu nevěřím. Pokud přece jen, zase bych vám o tom napsala.
Tohle povídání jsem začala psát, abych možná pomohla těm, kdo s očkováním váhají. Nemám v úmyslu přesvědčovat někoho, kdo se prostě očkovat nechce. Je to jeho přesvědčení a já je toleruji. A také jsem přesvědčená, že on by měl tolerovat rozhodnutí mé bez rádoby nenápadných vedlejších poznámek o lidech, kteří se nechají k očkování zmanipulovat. Protože ono se to dá vysvětlovat i obráceně. Jsme zmanipulovaní my, kdož se očkovat chceme, anebo ti, jež dali na růzmé studie, prohlášení a dokonce i hoaxy, jak je očkování škodlivé a nepotřebné? Klidně můžou mít i jiné, své osobní důvody. Ale na toto téma nechci a nebudu diskutovat. Já zde přesně a upřímně popisovala všechny vedlejší účinky, které se po očkování u mne projevily – a byla jsem mile překvapená, že trvaly jen jeden den a daly se přežít. Nikomu ale nebudu tvrdit, že se u něj nic jiného nebo vážnějšího projevit nemůže. Mám jen takový pocit, že těch obav je mezi námi víc, než by muselo být. Ale to si musí opravdu zvážit každý sám.
Pokud se rozhodnete se nechat očkovat, můžete aspoň částečně ovlivnit i to, jakou vakcínu dostanete. My byli očkováni vakcinou AstraZeneca, ale to neznamená, že ji musíte dostat i vy. AstruZenecu mají přidělenu obvodní lékaři, očkovací centra mají lepší vybavení, a tak mohou využívat vakcíny vyžadující uložení hluboko pod bodem mrazu.
Tak vám všem přeji, Ať se vám Covid vyhne, a co se týká vakcinace, ať se rozhodnete správně. A pokud vy sami jste měli po vakcinaci nějaké problémy a chuť se o ně s někým podělit, popište je sem do komentářů.
P.S. Kniha Rozlouskni Oříšek je k dostání už jako knížka klasická a i jako e-kniha
