Když se mi loni dostal do rukou letošní kalendář našeho seniorského portálu, nad některými fotkami mě napadaly různé rýmy.
Ale pak, jako když utne. Ani myšlenka, natož rýmovaná. Vzdala jsem to a jen tak se kochala každý měsíc třemi krásnými fotografiemi.
Některé mě přenesly do jiné doby, mnohé na jiná místa, než která jsem mohla vidět na nich. Také mi připomněly své autory, z nichž některé znám z různých setkání. V hlavě vířily myšlenky. Přicházely a jen tak se vytrácely. Škoda. Pomyslela jsem nejednou.
A pak to přišlo. Náhle, nečekaně. Čtvrt roku je za námi, každý měsíc jsem otočila list.
Jak k tomu přijde ta krása, že se na ni budeme dívat pouhý měsíc a na konci roku ji odložíme a vyměníme?
A tak jsem kalendář sundala ze zdi a začala prohlížet od začátku.
Titulní stránka s Pocukrovaným lesem Eleny Valeriánové slibovala, že to zase bude lahůdka.
V lednu mě okouzlil Drahokam. Jasně červená třešnička zakomponovaná v přírodním filigránu. Neskutečná proměna mochyně, toho oranžového lampionku, který od podzimu zůstal ležet na sněhu, aby svou krásou přilákal Aničku Čípovou.
Paprsky v kolejích od Jindřišky Hubačové mi připomněly naši společnou cestu lesem, když jsme byli na setkání i60ky v Kořenově.
Ilona Kolářová zapíchla lyže do sněhu Na Březníku, kde zřejmě nebyla sama. I když já tam nikdy nebyla, vím, že tehdy bylo krásně.
Únor byl také v zajetí sněhu. Zuzana Šišková narazila Poblíž Plzně na tajuplné místo se starými holými stromy, které napřahovaly své větve skrze mlžný opar.
Dana Kolářová se rovnou ocitla v pohádce a zvěčnila pahýl stromu, který vypadal jako Pařezová chaloupka pod zasněženou střechou.
Už známý Elenin Pocukrovaný les mě vrátil k nám domů, když v okolních lesích ještě byly vysoké stromy poprášené bělostným sněhem.
Březen se chýlí ke svému konci. Už jen krátký čas mohu upírat zrak k veselým barvám domů ozářených sluncem na Jarní Kampě Miluše Převrátilové.
Nic mi nebrání vzápětí se ocitnout u Kaple Cyrila a Metoděje na zasněženém Radhošti, jak ho zvěčnila Marie Měchurová.
Poupata krokusů Lenky Měkotové se pěkně vyjímají ještě na sněhu, ale je jasné, že Zima už končí.
A s ní i první čtvrtletí roku 2021.