Stejně tak lékaři evidovali méně abnormalit a poruch štítné žlázy. Utlumení návštěv je v tomto oboru neobvyklé, endokrinologové jsou natolik „vzácní“, že se čekací doba na vyšetření obvykle pohybuje v řádu měsíců. Na to, aby lidé svůj stav nezanedbávali, apelují endokrinologové při příležitosti Týdne štítné žlázy, který tradičně startuje 25. května. V Česku se s nemocemi štítné žlázy léčí přes 600 tisíc osob.
„Nejvíce jsme strach lidí z nákazy pocítili loni na jaře, kdy návštěvnost klesla na polovinu, pacienti se báli jít i na odběr krve. Chtěli jen telefonovat, ale ultrazvukové vyšetření na dálku zkrátka neuděláte,“ říká předseda Sdružení ambulantních endokrinologů MUDr. Richard Stejskal. Pokles návštěv v ambulancích potvrzuje také předseda České endokrinologické společnosti Michal Kršek. „U nás šlo v první vlně o přibližně 40 %, ve druhé a třetí vlně už to nebylo tak výrazné. V mé ambulanci se kontrole většinou vyhnuli pacienti stabilizovaní, kterým jsme poslali e-recepty. Těch jsme odhadem rozeslali o 30 % více, než je tomu obvykle. Zaznamenali jsme však i pozdní záchyty endokrinologických onemocnění, naštěstí se jednalo o ojedinělé případy,“ říká prof. Kršek.
Telemedicínu si chválí endokrinolog Jan Čáp z Fakultní nemocnice v Hradci Králové, podle něj pomohla zachytit řadu začínajících problémů u stávajících pacientů, a dokonce odhalit potíže u těch, kteří až dosud žádné potíže neměli. „Ve chvíli, kdy se většina oddělení přetvořila na covidová a naši lékaři se museli věnovat těmto pacientům stejně jako zdravotní sestry, se náš časoprostor zmenšil – v tu chvíli jsme byli vděčni za možnost hovořit s pacienty po telefonu a předepsat jim e-recept na dálku,“ popisuje prof. Čáp.
Karcinomy štítné žlázy jsou však zákeřné, zpočátku se obvykle nijak výrazně neohlašují, nebolí, netlačí. „Jenom u nás v ordinaci ročně obvykle odhalíme kolem deseti rakovinných nádorů, loni to byly dva. Přitom odkládání vyšetření nebo operace může vést k rozsevu nádorového onemocnění.
Pamatuji na pacientku, která odkládala operaci několik měsíců a pak musela podstoupit opakovaný operační zákrok s odstraněním 25 maligních uzlin na krku,“ vzpomíná MUDr. Stejskal. Většinu zhoubných nádorů štítné žlázy tvoří podle odborníků naštěstí případy tzv. papilárního karcinomu, kdy v mnoha případech ani několikaměsíční prodlení výrazněji nezhoršuje dlouhodobou prognózu. „Naopak některé vzácnější zhoubné nádory, ke kterým patří zejména medulární karcinom a anaplastický karcinom, vyžadují rychlé řešení a každý týden prodlení může znamenat závažné zhoršení prognózy nebo i ohrožení života pacientů,“ popisuje prof. Kršek.
Jak lidé s nemocemi štítné žlázy pocítí půl roku prodlení, záleží na tom, jakým typem potíží trpí. „Například snížená funkce – tzv. hypotyreóza – pacienty výrazněji netrápí. Zhoršuje se jim sice metabolismus, ale i se špatnou kompenzací mohou relativně v pohodě fungovat, naopak zvýšená funkce – hypertyreóza – je nepříjemná. Projevuje se například bušením srdce, nespavostí, nervozitou – tito lidé návštěvy většinou neodkládají, přijdou si pro pomoc strachu z covidu navzdory,“ popisuje MUDr. Stejskal. Pacienti s nemocemi štítné žlázy nepatří do rizikových skupin, co se covidu týče. U části z nich se po prodělané infekci objeví tzv. subakutní tyreoiditida – tedy postcovidový zánět štítné žlázy.
„Tyto záněty se objevují i po jiných respiračních virózách, letos jich ale bylo více, nejspíše kvůli covidové epidemii. Pacienti vykazují nejdříve nadbytek hormonů a bolí je krk v dolní části, kde je štítná žláza, mají vysokou sedimentaci, laboratorní známky zánětu a teplotu, nadbytek hormonů štítné žlázy, posléze zase spadnou do snížené funkce štítné žlázy. Tyto stavy léčíme kortikoidy,“ doplňuje MUDr. Stejskal. Podle endokrinoložky doc. MUDr. Zdeňky Límanové, CSc., je štítná žláza „šedou eminencí“ lidského těla. Je spojena s cukrovkou, revmatologickými chorobami, nemocemi kůže, trávicího ústrojí, krve, může se projevovat psychickými obtížemi, neurologickými či oftalmologickými poruchami.
„Lidé málokdy ví, že nemocná štítná žláza se může ohlásit i například chrapotem či třaslavým hlasem nebo nedoslýchavostí,“ popisuje doc. Límanová. „V posledních 70 letech dochází k jodaci jedlé soli, a tak štítnou žlázu ovlivňuje „jen“ genetika, hormonální vlivy, věk, imunologická výbava a vnější okolnosti,“ dodává.
10 mýtů spojených s chorobami štítné žlázy
1. Poruchy štítné žlázy a jejich léčba způsobují obezitu.
Choroby štítné žlázy ani jejich léčba nikdy nejsou hlavní příčinou obezity.
- Příznaky problémů lze lehce vypozorovat
Poruchy funkce štítné žlázy se mohou rozvíjet řadu let. Jedinec může žít s nemocí dlouho, aniž by ho napadlo, že se ho porucha týká. Pokročilé se lépe rozpoznají, ale hůře léčí. Proto je třeba odhalit nemoc v co nejčasnějším stadiu. Experti odhadují, že o poruše funkce štítné žlázy neví v Česku desítky tisíc lidí.
- Operace štítné žlázy je těžký chirurgický výkon, který má řadu komplikací.
Pokud se operace provádí na pracovišti s dostatkem zkušeností, má minimum komplikací.
- Těhotné a kojící ženy, které mají onemocnění štítné žlázy, nesmí užívat jod.
Pravý opak je pravdou, jen výjimečně u žen s Graves-Basedowovou chorobou či uzly se zvýšenou funkcí jod lékaři nedoporučují.
- Po operaci štítné žlázy a po radiojodu je onemocnění vyřešeno a není potřeba žádná další léčba ani sledování.
Vždy je potřeba doživotní sledování a většinou i doživotní léčba tyroxinem.
- Léčba radioaktivním jodem může způsobit rakovinu
U dospělých osob nebyl vzestup výskytu nádorů po léčbě radiojodem prokázán.
- Punkce štítné žlázy je bolestivé vyšetření.
Ve skutečnosti je bolest menší než při krevním odběru, protože se používá tenčí jehla a punkce trvá několik vteřin.
- Punkce štítné žlázy může způsobit metastázování (vzdálený rozsev) nádoru.
To je úplný nesmysl. U pacientů, u kterých se po punkci zjistí metastázy, byly tyto přítomny již před punkcí, jen se o nich nevědělo. Punkce naopak může vést k rychlé diagnóze a prognózu pacientů zlepšuje.
- Některé příznaky jsou mylně přisuzovány poruše štítné žlázy, i když onemocnění štítné žlázy je adekvátně léčeno.
Pokud je onemocnění dobře léčeno, příznaky hyper – či hypotyreózy postupně vymizí, třebaže to někdy může trvat i několik měsíců.
- U pacientů s hypotyreózou je v zimě potřeba větší dávka tyroxinu než v létě.
Dávka tyroxinu je u stabilizovaného pacienta po celý rok stejná – nemá smysl upravovat dávky v závislosti na ročním období.
