Potvrzují to nejen data z Národního ústavu duševního zdraví uvádějící, že výskyt duševních onemocnění v květnu 2020 vzrostl o 30 %, ale o zvýšené spotřebě antidepresiv svědčí i data lékáren BENU.
Nejohroženější skupinou jsou ženy v produktivním věku a seniorky
Roční náklady na léčbu pacientů s duševním onemocněním jsou okolo miliardy korun a pacientů s touto diagnózou je čím dál více. Podle NÚDZ trpí duševním onemocněním každý třetí dospělý a výskyt deprese a rizika sebevražed je oproti době před pandemií trojnásobný. Z údajů BENU lékáren je zřejmé, že nejvíce depresemi trpí ženy ve věku 40-54 let, kterých je z celkového počtu pacientů téměř 20 %, a zároveň seniorky starší 64 let. Ty tvoří dokonce 24,7 %. Naopak mužů je mezi pacienty v porovnání s ženami výrazně méně, pouze 9 %.
Psychické poruchy se týkají i dětí a dospívajících, kterých se sociální izolace a vyjmutí z kolektivu dotklo nejvíce. Podle WHO zažije až 20 % dětí a dospívajících nějakou formu duševního onemocnění.
Duševní nemoc už není stigma
V minulých letech bylo duševní onemocnění vnímáno jako stigma a lidé se často cítili provinile a vyřazeni ze společnosti. Přitom duševní onemocnění se může týkat každého z nás, a to napříč všemi věkovými kategoriemi a sociálními skupinami. „Jsme přesvědčeni, že je důležité podpořit pacienty, kteří bojují s duševním onemocněním. Nově si u nás mohou antidepresiva vyzvednout bez doplatku. Mnoho z nich se během pandemie dostalo do tíživé finanční a psychické situace,“ říká PharmDr. Ivana Lánová a doplňuje: „Léky z e-receptu si u nás pacienti mohou dopředu rezervovat ve vybrané lékárně, aby měli jistotu, že lék bude připraven. Díky rezervaci je také možné, aby léky za pacienta vyzvedl například rodinný příslušník. Stačí s sebou mít kód potvrzující rezervaci zaslaný na email.“ Vedle antidepresiv jsou pro pacienty v BENU lékárnách bez doplatku také léky na diabetes, cholesterol, astma a CHOPN a také inzuliny.
Sklenice nemusí být nutně poloprázdná
I když se na první pohled může zdát, že zvýšená poptávka po antidepresivech je špatné znamení, nemusí tomu tak být. Vzhledem k tomu, že léky určené pro léčbu úzkostných poruch a depresí jsou na předpis, znamená to, že lidé čím dál více vyhledávají odbornou pomoc, a to je dobře. „V posledním roce jsme zaznamenali velký nárůst nových pacientů. Deprese nebo úzkost totiž mohou vznikat i jako reakce na dlouhodobě prožívanou životní zátěž. Běžně pacienty léčíme pomocí psychoterapie, ale mnohdy vnímáme, že je užitečné terapii doplnit i vhodnými léky. Ty mohou pacientovi pomoci zabránit akutním propadům a krizím a ulevit od psychických i fyzických symptomů. Díky tomu se pak můžeme lépe soustředit na samotný psychoterapeutický proces a pomoci člověku zařadit se zpět do běžného života“, říká klinická psycholožka a psychoterapeutka, PhDr. Lucie Lebdušková.
