Cenu Paměti národa v rámci slavnostního večera v zaplněném pražském Národním divadle obdrželo osm osobností – bývalí političtí vězni komunistického režimu i ženy, které přežily holokaust. Jsou mezi nimi například odbojáři Leopold Färber a František Zahrádka a disident František Stárek. Ocenění uděluje už třetím rokem sdružení Post Bellum lidem, jejichž osud by se neměl zapomenout.
Ceremoniál v režii Matěje Formana se letos symbolicky nesl v atmosféře železničního nádraží, které připomíná setkávání i míjení.
K oceněným patří tři ženy: Eva Roubíčková, Markéta Nováková a Ilsa Maierová, jejichž životní příběhy jsou úzce spojeny. Všechny prošly Terezínem, Nováková a Maierová byly navíc vězněny také v Osvětimi. Roubíčková napsala německým těsnopisem v Terezíně deník, který je svědectvím o běžném životě v táboře z pohledu mladé dívky.
Cenu obdržel také válečný veterán a bývalý politický vězeň, volyňský Čech Josef Holec. Sloužil v Rudé armádě i wehrmachtu, po válce byl odsouzen za protistátní jednání a strávil téměř dva roky v jáchymovských dolech.
Protinacistický a protikomunistický odbojář Leopold Färber byl pro své přesvědčení odsouzen na osm let komunistického žaláře. S bratry Josefem a Františkem Markovými založili protikomunistickou odbojovou skupinu, při jedné z ilegálních akcí mu výbušniny poškodily sluch a zrak. „Vždycky jsem se řídil skautským zákonem. Bohužel, zrušili nás Němci a dvakrát nás zrušili komunisté, a to je to, čeho se dopustili, že vlastně v našem národě zabili vlastenectví,“ řekl Färber.
Někdejší politický vězeň František Zahrádka byl agentem chodcem, jako skaut převedl po únoru 1948 přes státní hranice jedenáct lidí. Se spisovatelem a pozdějším politickým vězněm Karlem Peckou vydával protirežimní letáky a časopis Za pravdu. Zahrádka byl zajat a mučen Státní bezpečností. Prokurátor pro něho jako pro hlavní postavu odbojové skupiny požadoval trest smrti, v roce 1949 byl odsouzen vzhledem k nízkému věku na dvacet let žaláře.
Bývalá politická vězeňkyně Helena Šidáková získala cenu za to, že ani přes nelidské mučení neprozradila svého manžela, s nímž a s několikaměsíčním synem chtěla utéct za svobodou. Odsoudili ji na 12 let vězení. Po šesti letech se dostala ven díky amnestii pro matky s dětmi. Syna vychovávali prarodiče. Zdeňka Šidáka zatkla StB a dostal doživotí, ze žaláře se vrátil za 14 let. Nikdo nedonutil jeho manželku k rozvodu, své vzpomínky nakonec sepsala do knihy Přetržené roky.
Post Bellum ocenilo také disidenta a bývalého politického vězně Františka Stárka, který byl známou osobností českého undergroundu 70 a 80. let. Vydával samizdatovou kulturní revue Vokno, podepsal Chartu 77 a od počátku 70. let organizoval nezávislé kulturní akce. Po sametové revoluci nastoupil ke kontrarozvědce, kde pracoval až do roku 2007.
„Děkuji Paměti národa za tuto cenu, ale považuji ji zároveň za ocenění celého společenství českého undergroundu, protože čím bych byl já bez těch stovek a tisíců lidí,“ uvedl Stárek. V současnosti se věnuje badatelskému projektu o dějinách československého undergroundu.