Krásné sobotní odpoledne přímo vybízelo někam vyrazit. Ale kam? Tentokrát do přírody. A to nedaleko od Prahy.
V Úvalech mají svůj Stonehenge. Tak to musíme vidět. Úvaly jsou z Prahy snadno dosažitelné vlakem směrem na Kolín. My jsme tentokrát zvolili cestu autem a zaparkovali jsme u nádraží.
Přímo u podchodu pod trať je zelená turistická značka, která nás dovedla až ke kamenům. V roce 2015 je zde nechali vystavět úvalští radní. Kameny jsou sestaveny do skupin a vypadají jako narůžovělý pískovec. Jsou ale umělé. Mají zde i kamenná lehátka a v okolí několik laviček k příjemnému posezení a rozjímání. Menhiry jsou bezpečně ukotveny v betonovém podlaží, takže si děti mohou vyzkoušet svou šikovnost a na menhiry i lézt. Příjemné místo a úvaláky jsou velice oblíbený cíl procházek. Potkali jsme i spoustu pejsků, jednoho jsem považovala za neostříhaného pudla a on to byl australský labradoodle. Fešák a mazel, jen nějak nechtěl jít s námi domů.
Pokračovali jsme dál polní cestou až k rozhledně Vinice. Rozhledna je asi 20m vysoká a při její návštěvě vyšlapeme 112 schodů. Stojí to ale za to. Je vidět Říp, Bezděz, Středohoří, a když jsou opravdu příznivé koukací podmínky, i Krkonoše. Samozřejmě je i hezký pohled do údolí na Úvaly.
Od rozhledny jsme se vydali přilehlým hájkem, Masarykovou stezkou až k Mlýnskému rybníku, kde stojí Prokůpkův mlýn. Pohodlnou cestou chatařskou osadou a kolem kostelíka Zvěstování Panny Marie jsme došli do centra Úval a náš výlet ukončili v cukrárně Delikates. Káva byla výborná a dodala nám energii k plánování dalších toulek.