Nastupující mladá generace.
V úvodu článku jsem zmínila Vaši pedagogickou činnost na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Předpokládám, že o obor design oděvu je velký zájem.
Jaké musí uchazeč splňovat předpoklady, aby uspěl při přijímacím řízení.
Zájemce o studium by měl prokázat svůj tvůrčí potenciál. Ráda bych však podotkla, že střední škola a její zaměření není vždy pro výběr uchazeče o studium určující. Vedle talentu je důležitá také píle, vnitřní motivace studenta učit se novým poznatkům, prohlubovat dovednosti. Pokud se s talentem nepracuje, není možné se rozvíjet.
Z kolika částí se přijímací řízení skládá. Kolik studentů bývá v ročníku.
Ateliér Design oděvu nabízí uchazečům bakalářský, magisterský a doktorský stupeň studia. Přijímací řízení pro bakalářský stupeň studia je dvoukolové, kde je zájemce o studium na základě výběru portfolia s přehledem jeho tvůrčí činnosti přijat do užšího výběru druhého kola. Zde následně prochází čtyřmi tvůrčími úkoly, písemným testem z dějin oboru a dále ústním pohovorem před přijímací komisí. U magisterského i doktorského stupně studia je přijímací řízení jednokolové. Pro bakalářské a magisterské studium bývá přijímáno průměrně deset uchazečů splňujících podmínky pro přijetí.
S jakými předměty se student během studia setkává.
Fakulta multimediálních komunikací má typ akreditace, kde se předměty dělí na dvě základní skupiny. Je to skupina předmětů tzv. společného teoretického základu, tedy předměty společné pro studenty Fakulty multimediálních komunikací vztahující se na její zaměření a skupina specializačních předmětů, úzce vázaných na zaměření konkrétního ateliéru. Dále se rozdělují na předměty teoretického a praktického základu. Mám-li uvést příklad, k těm praktickým patří střihová konstrukce oděvu, modelování v 3D oděvním softwaru. K teoretickým například technologie oděvu, dějiny odívání, fashion marketing.
Obr.10 Ukázka z diplomové práce zabývající se alternativními textilními materiály v produktové řadě sportovních oděvů. Návrhová řada modelovaná v 3D oděvním softwaru. Fotoarchiv ADO UTB
A co získávání praktických zkušeností.
V rámci studia ateliér podporuje spolupráci s praxí. Nejčastěji pak ve formě spolupráce na konkrétním zadání či prostřednictvím pracovní stáže, kde studenti získávají zkušenosti přímo v provozu firem. Taktéž při vzniku závěrečných bakalářských a diplomových prací studenti navazují spolupráci s konkrétní firmou, pro kterou například vyvíjejí produktovou řadu. Tato strategie přináší lepší provázanost akademického prostředí s textilním odvětvím. Řada absolventů pak nachází uplatnění přímo u firem, se kterými spolupracovali ještě v době studia.
Obr.11 Diplomová práce zaměřená na nositelnou oděvní ready-to-wear kolekci, která vznikla ve spolupráci s oděvní značkou Linka Bali. Fotoarchiv ADO UTB
Jaké mají možnosti srovnání v mezinárodním měřítku?
Ve srovnání s obdobnými typy vysokých škol, jsou znalosti a dovednosti získané v průběhu studia srovnatelné. V rámci Erasmu mají studenti možnost vycestovat do zahraničí jak na studijní pobyt, tak i na pracovní stáž. Stejně tak v rámci FMK absolvují zahraniční studenti stáže v ČR.
Kde se mohou absolventi uplatnit.
V rámci koncepce rozvoje ateliér podporuje a dále rozvíjí tendence v oděvním průmyslu, profiluje nejen designera, ale také odborníka s vyšší úrovní znalostí, který je schopen zrealizovat nejen malosériový autorský produkt zakázkové výroby, ale taktéž realizovat sériový produkt pro průmyslovou velkovýrobu. V návaznosti na aktuální situaci v oděvním průmyslu, jsou na ateliéru podpořeny taktéž specializační předměty zejména technologického charakteru a v návaznosti podepsány smlouvy o partnerství s firmami, které taktéž kvitují podporu větší provázanosti akademického prostředí s aplikací do praxe. Studium však i nadále zanechává v souvislosti s uměleckým zaměřením této designerské disciplíny možnost přístupu k oděvu z více hledisek např. oděv jako výzkumný objekt metodou experimentu.
Na UTB studuje i řada studentů ze Slovenska. Jaký je Váš názor na budoucnost textilního a oděvního průmyslu v Česku a na Slovensku.
Situace je v současnosti taková, že některé české a slovenské výrobní textilní podniky realizují zakázky zahraničních značek a nesoustředí se primárně na vývoj vlastního sortimentu. Dobrou zprávou je, že tu existuje řada menších a středních výrobních firem, které se sice víceméně nesoustředí na velkosériovou výrobu, nicméně se jim daří zvládat konkurenci v podobě levné textilní produkce z Číny prostřednictvím nabídky kvalitnějšího produktu. Je to do jisté míry dáno také tím, že se mediálně otevřela otázka problematiky udržitelnosti, slow fashion reagující na fast fashion, tedy rychlou spotřební módu. Dalším zajímavým faktem je, že cena pracovní síly v textilním odvětví za poslední roky v Asii vzrostla, lze tedy očekávat, že by se mohla část textilní výroby vrátit i zpět do Čech a na Slovensko. Podle některých výzkumných studií lze očekávat, že se oděvní produkce bude pozvolna přesouvat blíže k cílovým trhům. Co tu však ještě není plně využito, je spolupráce mezi designerem a výrobcem. Situaci také komplikuje dlouhotrvající pandemická situace s Covid-19 a to i v mezinárodním kontextu.
Obr.12 Ukázka diplomové práce zpracovávající téma ready-to-wear pro slovenskou značku Lull Loungewear. Fotoarchiv ADO UTB
Na závěr připojuji odkaz na televizní pořad FOLKLORIKA natočený v roce 2015, který skvěle dokresluje rozsah aktivit paní docentky Kristýny Petříčkové a zároveň děkuji za obsáhlý rozhovor na velmi zajímavé téma.
