V pohádkách plní tři přání zvířata, nejčastěji zlatá rybka. Obyčejně je splní tomu, kdo ji chytil, za to, že ji pustí na svobodu. Dotyčný pohledný hrdina je většinou moudrý, a tak si vybere přání rozumná, směřující zejména k zachránění princezny. A jak to v pohádkách bývá, zpravidla všechno dobře dopadne. Toto schéma narušuje svou veršovanou Pohádkou o rybáři a rybce (Сказка о рыбаке и рыбке) A. S. Puškin. Pohádka vychází ze staré ruské slovesnosti. Zná ji nejspíš každý. Rybka slíbí chudému rybáři, že mu splní tři přání, když ji vrátí zpět do moře. Rybář ji pustí a ona mu splní první i druhé přání. („Zlatá rybo, slyš má slova, vylez z vody, zjev se znova.") Když si ale rybářova chamtivá a stále nespokojená žena přeje vyrovnat se samotnému Bohu, rybka se rozzlobí a odčaruje vše, co rybáři dala předtím. Tato pohádka se vyskytuje také v německém prostředí. Do své sbírky ji převzali bratři Grimmové.
Samozřejmě každý má nějaká přání. Jako dítě i jako dospělý. Kdeže má dětská přání jsou? Už si nepřeju, abych dostala pod stromeček panenku nebo kolo, aby se rodiče nehádali, aby mě tatínek měl rád, aby mě spolužáci nepřehlíželi, aby se se mnou kamarádka udobřila, abych nemusela dělat při tělocviku stojku a skákat přes kozu. Ani abych se líbila tamtomu klukovi. Abych už byla velká a mohla si dělat, co budu chtít.
Později jsem si přála, abych se dostala na vysokou školu, abych zvládla náročné zkoušky. O to jsem se ale mohla do značné míry přičinit. Během let jsem zjistila, že se na sebe můžu spolehnout. Proto se má přání omezila na zdraví. Zejména poté, kdy jsem potkala muže, jakého jsem si dlouho přála.
Jako dítě jsem svá přání do zlaté rybičky či jiných zvířat nepromítala. Asi bych s nimi neuměla komunikovat. O doby, kdy jsem dospěla, věřím na osud, na nějakou sílu nad námi.
Pokud by mi osud dnes nabídl splnění tří přání, třeba prostřednictvím zlaté rybky, měla bych vlastně jen jedno, v obměnách. Přála bych si, aby mí nejbližší byli přiměřeně svému věku zdraví, stejně tak já. Přála bych si, abych byla až do konce života soběstačná. Přála bych si, abychom mohli konečně zase normálně žít, neohrožováni žádnými epidemiemi.