Tento příspěvek jsem vytvořila na základě několika letošních předjarních procházek po "mém" městě Hradci Králové. Ráda chodím na dlouhé vycházky jak do přírody, tak i po městě. Většinou s fotoaparátem na krku. A občas se mé nitro zatouží se dozvědět, proč byla určitá budova postavena právě na tomto místě. A také proč vypadá tak, jak vypadá. Nejsem žádný zvláštní milovník architektury, zvláště ne té soudobé. Ale vím, že prostředí člověka nějakým způsobem ovlivňuje. Když mě něco zaujme, najdu si čas a zapátrám na internetu, abych si zjistila více informací. Občas dokonce najdu i odpověď na své otázky. A přesně tímto způsobem vznikal i můj článek.
hotel Černigov
Dnešní procházku začínám docela symbolicky u hotelu Černigov, který stojí u hlavního hradeckého nádraží. Tento hotel byl postaven v letech 1968-1975 podle návrhu arch. Jana Zídky. Původně se měl jmenovat Hotel Regina, ale několik týdnů před zahájením provozu byl přejmenován podle družebního města Černihiv na Ukrajině. Jak typické pro tehdejší dobu! Za dobu své existence změnil jméno několikrát (většinou se změnou majitele), ale stejně ho všichni znají pouze pod původním názvem.
Můj osobní vztah k němu je docela kladný. Tento hotel se hodí se na místo, kde stojí. Nevadí mi, že jeho vzhled je poplatný architektuře své doby. Když jsem se přistěhovala do Hradce, chodívali jsme tam tančit, na oslavy Silvestra, na slavnostní obědy. Později na různá školení a pracovní akce. I teď se tam občas zastavím na oběd. Již mnoho let se mluví o tom, že by měl být tento hotel zbourán. Místo něj by mělo vzniknout kongresové centrum Rieger Plaza a kancelářská budova s obchody a službami. V roce 2010 dala tomuto projektu zelenou královéhradecká radnice. Naopak syn architekta Zídky a mnoho dalších občanů se snažilo demolici hotelu zabránit, nejprve formou petice, později návrhem na prohlášení hotelu za památku, což se jim nepodařilo. K demolici mělo dojít v roce 2020, avšak vlivem pandemie a krize ubytovacích zařízení, zatím ke zbourání hotelu zatím nedošlo. Osobně se domnívám, že existenci této budovy ovlivní i současná válka na Ukrajině.
terminál hromadné dopravy
Architektonicky velmi zajímavý terminál hromadné (autobusové a trolejbusové) dopravy najdete také kousek od hlavního vlakového nádraží. Do provozu byl uveden v roce 2008. A bylo na čase, protože až do té doby nebylo ve městě žádné alespoň trochu důstojné autobusové nádraží. Pro tuto stavbu byl vybrán projekt pražské projektové kanceláře Patrika Kotase. Stavba je tvořena dvěma odbavovacími halami začleněnými do zastřešení nástupišť a okolními manipulačními plochami. Odbavovací haly jsou čtyřpodlažní budovy tvořené betonovým monolitickým skeletem s proskleným obvodovým pláštěm. Zastřešení nástupišť je provedeno membránami z PVC s prosklenými plochami. Provozně je terminál rozdělen do dvou zón - blíž vlakovému nádraží je zóna pro městskou dopravu, vzdálenější je pro dálkovou a mezinárodní dopravu.
terminál hromadné dopravy
Osobně se na tomto místě cítím velmi dobře. Díky proskleným stěnám se mi celý prostor zdá velmi přehledný. Podle mého názoru se zde cestující snadno orientují a k dispozici je i dostatečné zázemí. Ovšem nikdy jsem tu nečekala delší dobu, posezení na jednoduchých tvrdých lavičkách bez opěradel asi není příliš příjemné.
vstup do Knihovny města Hradec Králové
Knihovna města Hradce Králové (též Centrum celoživotního vzdělávání) je stavba, která vznikla v roce 2013 revitalizací velké části původní tovární budovy Vertex. Nachází se ve Wonkově ulici. Původně na tomto místě stávala přádelna bavlny, po znárodnění zde byl n.p. Vertex, kde se vyráběla skleněná vlákna do sklolaminátu. Tento provoz byl v 80-tých letech minulého století z hygienických důvodů uzavřen. Pro projekt revitalizace továrny na městskou knihovnu byl vybrán David Vávra, který se rozhodl respektovat původní charakter stavby a zachoval stávajicí železobetonový skelet. Jak se dílo podařilo, můžete posoudit z přiložených obrázků.
pohled z boku na Knihovnu města Hradec Králové
Kolem této budovy chodím z práce a do práce a působí na mě klidně, příjemně a vzdušně. Vím, že se tam pořádají výstavy, přednášky, workshopy, konncerty, nejrůznější hry a řada dalších akcí. Prostě to tam žije. Osobně jsem zatím byla pouze v kavárně v přízemí a jednou na výstavě fotografií. Možná pravě proto, že chodím tak často kolem a důkladnější návštěvu prostě stále odkládám.
Aldis - pohled přes řeku Labe
Kongresové centrum Aldis je multifunkční budova, která se nachází na levém břehu řeky Labe nedaleko historického centra města. Jedná se o kongresové, výstavní a společenské centrum, které bylo otevřeno v roce 1993. V budově je 15 sálů, z nich nějvětší má kapacitu až 1500 osob. Konají se zde koncerty, plesy, různé velektrhy a výstavy, přednášky či firemní akce. V současné době je zde zřízeno asistenční centrum pro uprchlíky. Budova kongresového centra byla vyprojektována Janem Zídkou a Václavem Misíkem v letech 1980–1984. Její otevření se konalo v roce 1993. Jde vlastně o první významný porevoluční objekt, který byl ve městě postaven. Jméno Aldis jsem z neznámých důvodů nemohla dlouho vstřebat. Ale nakonec se vžilo a dalo název celé této oblasti, která se oficiálně nazývá zóna Aldis. Já jsem si ji zcela soukromě pojmenovala "úřednická čtvrť". Snad kvůli tomu, že později v těchto místech vyrostla v podstatě celá řada kancelářských budov.
Regionální centrála ČSOB - pohled přes řeku Labe
Jednou z nich je budova Regionální centrály ČSOB. V Hradci Králové patří k těm úplně nejnovějším stavbám, byla dokončena a uvedena do provozu v loňském roce. Má jít o tu “nejzelenější” budovu u nás. Vytápí a chladí ji tepelná čerpadla se 108 geotermickými vrty, takže není tŕeba mít kotelnu ani vzduchotechniku. Provětrávání probíhá přirozeně díky aktivní transparentní fasádě - vše zajišťují automaticky otvíratelné prvky. Budova má střešní zahradu, jejíž součástí jsou i retenční nádrže na využívání dešťové vody. Zda se to bude skutečně na střeše budovy a v jejím okolí zelenat, to ukáže až čas. Zatím jde o mladou, čerstvě vysázenou a značně nesmělou zeleň. V přízemí budovy je i restaurace a kavárna, postupně se otvírají i další obchody a služby.
Regionální centrála ČSOB - vstup
Já jsme měla možnost sledovat tuto stavbu od samého začátku. Začínala obrovskou dírou v zemi, kde jsou nyní podzemní garáže. Končila úpravou okolí, kde byla vysázena řada stromů a keřů. Venkovní fasáda opravdu nějak automaticky funguje, žaluzie na celé budově se otvírají a zavírají skutečně automaticky. Je-li slunečný víkend, všechny jsou zavřené. Měla jsem příležitost nahlédnout i do interiéru budovy, odkud je vstup do restaurace. Ráda bych se podívala i na stŕechu, kde má být avizovaná zahrada, ale to se mi zatím nepodařilo. Hned před budovou se staví nová lávka přes Labe pro pěší, která by měla umožnit lepší dostupnost z centra města.
hotel Aldis - leden 2022
Za budovou Aldisu a v těsném sousedství Aqua centra s plaveckým bazénem se dokončuje stavba moderního kongesového hotelu Aldis. Zdá se, že hotel je těsně před otevřením, protože už jsou inzerovány jeho služby. Jde o plně klimatizovaný hotel se 101 pokoji, kongresovými sály a VIP salonky. Občas jdu kolem a stále mě dráždí systém rozmístění oken na fasádě. Zatím jsem tuto zvláštnost nevstřebala. Myslím si, že hotel svým celkovým charakterem do této oblasti dobře zapadne. Napadá mě ale řada ekonomických otázek: Bude takový hotel v dnešní době vůbec využitý? Budou se vůbec konat nějaké kongresy, když se dnes leccos vyřizuje na dálku?
Hradecká univerzita - jedna z budov
Další zastávka na mé vycházce je v univerzitním kampusu Na soutoku. Výstavba univerzitního areálu probíhala v letech 1996-2017 na základě architektonického konceptu S-Projekt. V areálu jsou v současné době tři budovy Univerzity Hradec Králové, studentský park a náměstí Václava. Vzhled i barevné ladění budov bylo inspirováno cihlovými školními budovami od Josefa Gočára a navazuje tak na Gočarův architektonický odkaz. V blízké budoucnosti by měla výstavba pokračovat v části přiléhající silničnímu okruhu kolem Fakultní nemocnice. Prioritou je vybudování sportovního zázemí, které by mělo sloužit nejen Univerzitě Hradec Králové, ale rovněž dalším vysokým školám ve městě a sportovním klubům.
Hradecká univerzita - detail hlavní budovy
Osobně vnímám řešení univerzitního kampusu jako velmi zdařilé. Je citlivě zařazen do prostoru u soutoku Labe a Orlice, s centrem města je propojen lávkou pro pěší přes řeku Orlici. V okolí budov je řada příjemných odpočinkových zón. Na jaře je atmosféra totoho místa umocněna řadami kvetoucích sakur. Zdá se mi, jakoby zde tento kampus stál odjakživa.
Studijní a vědecká knihovna - pohled od Univerzity Hradec Králové
Na levém břehu řeky Orlice mezi Hradeckou univerzitou a starým městem leží nová budova Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové. Byla postavena podle návrhu architektů Roman Brychty, Adam Halíře, Ondŕeje Hofmeistera, Petr Leška z atelieru Projektil. Provoz veřejné knihovny byl zde zahájen v roce 2008. Zaujal mě přesný popis objektu z tiskové zprávy z roku 2007: „Dům je v parteru v místě vstupů do knihovny průchozí. Umožňuje tak volné úhlopříčné propojení Hradecké ulice s nábřežím řeky Orlice a univerzitním areálem. Plášť budovy svým charakterem podtrhuje dynamičnost a čitelnost tvaru (odlitá litera). Plášť je perforován kulatými okny, zvolenými pro jejich schopnost vytvořit intimní a soustředěné vnitřní prostředí. Okna jsou umístěna ve dvou parapetních výškách. Velká prosklení na koncích křídel u Hradecké ulice zakončují a prosvětlují hlavní prostory knihovny. Studovny v posledním patře jsou prosvětleny skleněnými kruhovými světlíky. Objekt je umístěn na betonové ploše, která navazuje na okolní komunikace“.
Studijní a vědecká knihovna - pohled od řeky Orlice
Umístění knihovny je velmi příhodné, kromě univerzity je nedaleko i několik středních škol. V nejvyšším patře budovy je konferenční sál, v přízemí jsou samostatné provozy kavárny a galerie. Původně se počítalo s barevnými exteriéry, z technických důvodů (nebyla zajištěna jednolitost barvy) byl knihovně ponechán surový betonový vzhled. Velmi rozdílné názory na vzhled této budovy rezonovaly v Hradci zejména v době, kdy probíhala její výstavba. Leccos naznačí i lidový název "Ementál". Podle mého osobního názoru se tato supermoderní stavba do tohoto místa naprosto nehodí. Ale čas postupně stírá ostré hrany a člověk si nakonec zvykne na leccos.
křižovatka Koruna u multifunkčního centra Aupark
Vycházku končím opět nedaleko hlavního vlakového nádraží - u monstrózního obchodního centra Aupark. Dopravní situaci tady měl vyřešit kruhový objezd těsně před vstupem do Auparku. Nevyřešil, křižovatka se často zahltí. Uprostřed křižovatky je malý bazén, kde občas skončí nějaké to auto. Kovová konstrukce nad křižovatkou by měla znázorňovat korunu. Já toto bílé kovové monstrum dost nesnáším a pro sebe jsem si ho pojmenovala "dračí zuby". Jistě jste pochopili, že se mi to tady příliš nezamlouvá...
Zdroje informací:
wikipedie
www.hradeckralove.org
Doufám, že i tato procházka byla alespoň pro některé z vás zajímavá.