Jeho rozloha je 596 čtverečních km, délka 78 km a šířka 12 km. Bydleli jsme v Balatonfüredu, třetím nejnavštěvovanějším lázeňském a rekreačním středisku v oblasti Balatonu, poblíž poloostrova Tihany. V sousedním stanu byli ubytováni mladí manželé s krásnou blonďatou holčičkou. Byli na stejné podnikové dovolené jako my.
Líbila se mi plavba lodí do Siófoku na protějším břehu jezera. Pamatuji si pána, který na kole rozvážel pro rekreanty pečivo a volal: „Tešék – buchty!“ * Jiný hodný pán jezdil blízko pobřeží po silnici malebným vláčkem. Když nás uviděl na procházce, zastavil a kousek cesty nás svezl. Během jedné podvečerní procházky jsme šli kolem nějaké pěkné restaurace. Táta chtěl jít dovnitř, já taky. Maminka to kategoricky odmítla s tím, že není vhodně oblečena. Pochopila jsem ji až o mnoho let později. Před cestou do Maďarska jsme se naučili několik základních slov v maďarštině. Od té doby jsem je nepotřebovala. Přesto umím dodnes říct Dobré ráno, Dobrý den, Dobrý večer, Na shledanou a počítat do deseti. Na „moře“ samotné si moc nevzpomínám. Na nějaké dojmy z jeho krás jsem byla příliš malá. První setkání se skutečným mořem jsem zažila až o mnoho let později v Německu u Baltu.
Vzpomínám si ale pořád na tu blonďatou holčičku. Protože celý život bydlíme ve stejné ulici, jen dva domy od sebe, občas jsme se potkávaly. Naše maminky pracovaly ve stejném podniku, znala jsem i její babičku. Později jsem poznala i jejího manžela a děti. I krásnou a šikovnou vnučku. Osud zařídil, že jsme se po letech sešly i na stejném pracovišti. Staly se z nás dobré kamarádky. Nedávno mi poslala několik fotek od Balatonu, které našla ve starém albu. Dvě jsem si dovolila zveřejnit. Bez jejího vědomí. Protože pak už by tento článek nebyl pro Martinu překvapením. Věřím, že mi to promine.
* tessék = prosím
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/BalatonFoto: č. 1 a 2 – z archivu Martiny Růžičkové; ostatní – z archivu Věry Ježkové