Někteří si pobyt prodloužili a určitě nelitovali. Jistě mě dáte za pravdu, že jsme Vás pozvaly do krásného kraje, na krásné místo, kde je klid, pohoda, krásná okolní příroda. Nejezdí tu v blízkosti auta, ovzduší je téměř bez škodlivého popílku z továrních komínů a místo aut, vlaků apod. nás ráno budily zvony baziliky a zpěvní ptáci. Kdo čekal ubytování ve studených zdech kláštera byl jistě velmi překvapený krásnými, čistými a prakticky zařízenými ubytovacími pokoji, ve kterých bylo teplo a velmi dobře se tu mnohým spalo. A protože sv. Hostýn stojí na kopci, tak z některých pokojů byly v noci krásné výhledy na osvětlená města či vesnice.
V první den, což bylo 10. května, s námi přijelo pár dalších lidí, se kterými po příchodu do ubytovacího poutního domu jsme se nejdříve ubytovaly a tento den jsme tu byly bez jediného muže. Po odložení zavazadel jsme řešily večeři, abychom nebyly až do rána hladné. V tento den nám nezbylo nic jiného, než večeřet již před 16. hodinou. V tento čas jsme si mohly dát večeři vydatnější a to jsme také učinily.
Po večeři jsme si šly vybalit zavazadla a domluvily se na první procházku po okolí sv. Hostýna. A tak naše kroky vedly k rozhledně, odkud je hezký pohled na město Bystřice pod Hostýnem a obec Chvalčov. Cestou jsme míjely zdejší Hostýnský hřbitov, který je zde na Moravě nejvýše položeným hřbitovem. Od rozhledny jsme šly Jurkovičovou křížovou cestou, která je moc pěkná a je hodně známá. Jen asi těžko si někdo představí sv. Hostýn bez této křížové cesty. A na konci této cesty, která končí pod bazilikou, je louka, kde jsou lavičky a na nich si mohou poutníci či turisti odpočinout. A protože sluníčko hřálo, bylo krásně teplo, tak jsme si také sedly a nejen odpočívaly, ale také se kochaly tou úžasnou krajinou plnou čistého vzduchu. A zde se stalo, že jedna účastníce setkání byla po cestě tak unavená, že na lávce natvrdo usnula. Nebylo kam spěchat, tak zatímco ona spala, tak my (Vlasta, já, Pavlína, Hanka, Maruška) jsme si krásně povykládaly. Navečer jsme byly v takové menší místnosti a asi v 10 lidech jsme klábosily do 22 hodin a po této hodině jsme se odebraly ka spánku.
Probudily jsme se do dalšího sluncem zalitého dne, což byl den 10. květen. V tento den jsme se všichni účastníci uviděli až v Holešově v cukrárně u Mlsné kočky. Cukrárna pomalu nestačila, okamžitě se zaplnila vítajícími se seniory. Zde nás přišel přivítat také starosta tohoto města. Holešov je plný památek a zajímavostí, tak zde byl dost bohatý program. Navštívili jsme místní kostel Nanebevzetí Panny Marie, kostel sv. Anny, židovskou synagogu a také Holešovský zámek, který je pro Holešov něco jako je Pražský hrad pro Prahu. O toto všechno se pro nás postarala Maruška, která navíc v zámecké restauraci zajistila obědy, a byly velmi dobré a porce byly docela hodně velké, takže naše žaludky se značně naplnily. A protože já jsem zrovna v tento den měla narozeniny, tak jsem požádala Mirku M. aby se mnou svým autem zajela ke mně domů, kde jsem měla pro všechny účastníky udělané domácí chlebíčky s domácím vlašským salátem. Za tuto službu Mirce patří mé moc velké poděkování a jen mě docela mrzí, že mě ušlo jí pár chlebíčků zabalit do auta na cestu, neboť ona s námi nenocovala.
Všichni si po návštěvě Hostýna měli možnost odpočinout, než byl večerní program, jehož součástí byla mnou vymyšlená tombola a ti co nebyli ubytováni, se museli nejdříve před odpočinkem ubytovat. Každý si před večerním posezením úžival odpočinku podle svého. Někdo venku u kávy či piva, někdo běhal s fotoaparátem zachytit třeba západ slunce, někdo zůstal na pokoji a na chvíli se natáhnul. Hlavní je, že večer jsme všichni trávili spolu a bylo hodně veselo, a to nejen u tomboly. Všem, kdo do tomboly přispěl, patří náš velký dík. Jsou mezi námi takoví, kteří do ní dali více věcí a tak se muselo druhé kolo vymýšlet, neboť na všechny by se nedostalo. Právo losovat měli tedy Ti, co řekli nějaký vtip, básničku, nebo odpověděli na nějakou moji znalostní otázku. A všichni, co dovezli nějaké dobroty, tak je naservírovali na stůl a všem za štědrost moc a moc děkuji a myslím že s klidem zde můžu poděkovat i za hlavní organizátorku Marušku.
A pak Vám všem moc děkuji za Vaše dárečky k narozeninám, či dárečky jako odměnu za organizaci. Dojalo mě to hodně, a zjistila jsem, že jsme opravdu jedna velká Íčkařská rodina! Večer po skončení jsem si dárečky odnesla na pokoj a to nejen já, ale i další oslavenkyně Olinka Š. S krásným pocitem jsem mohla jít spát a těšit se na další den, který nás čekal.
A v tento den byla na programu návštěva města Kroměříže. Jeli jsme autobusem, který jsme z poloviny naplnili a tudíž do Kroměříže dojel plně obsazený. Zde jsme měli možnost strávit den dle svého, jen po obědě byla hromadná návštěva v Květné zahradě. Já jsem navrhla návštěvu podzámecké zahrady s možností, že když je tak nádherné počasí, že by zahradou mohl jezdit vláček. A k mé radosti jezdil a někteří se nechali na něj zlákat a můj návrh přijali. Nejenže se něco o této zahradě dověděli, ale díky vláčku, ve kterém se sedí, i odpočinuli. Je to komentovaná, asi 30 minut trvající jízda, proložená nádhernou uklidnující hudbou, která zcela do tohoto prostředí zapadá. Já osobně každý rok jezdím tímto vláčkem a vydaných peněz (cena jedné krabičky cigaret) nelituji, stojí to za to. Myslím si, že starší člověk, kterého bolí nohy, má dechové potíže, by celou tuto trasu nemohl projít a navíc by z toho nic velice neměl. A pak ani ty znalosti o zahradě nemá každý a už vůbec ne ten, kdo bydlí mimo Kroměříž.
Strávili jsme v Kroměříži tak polovinu dne, skupinka co s námi byla, šla i na oběd, kávu či zmrzlinu. A opět bylo nádherné počasí s letními teplotami. Po příjezdu na Hostýn jsme si opět každý dle svého odpočinuli a pak jsme šli na hromadnou večeři podávanou přímo v budově našeho ubytování. Po večerním společném posezení jsme šli všichni spát a po spánku už každého čekala zpáteční cesta domů.
Myslím si, že mnozí kdyby mohli, by tu určitě ještě pár dnů vydrželi. Je zde opravdu oáza klidu, načerpá se tu nějaká energie. At už fyzická, psychická nebo u některých i ta duchovní. Je zde velká spousta možností turistiky, at už přímo z Hostýna, nebo z nedalekého Tesáku, kam se z Bystřice pod Hostýnem dojede autobusem. Pro ty zdatnější se dá na Tesák jít přímo z Hostýna. Z Hostýna se člověk dostane na Skalný, je to odsud asi 3 km, nebo do 5 km vzdálené Rusavy, která je rekreační oblastí. Kdo s námi byl už ví, že kolem dokola jsou samé lesy a ted na jaře se krásně zelenají. Jsou to opravdu nádherné pohledy do krajiny a kdo ví...
Možná se to některým Íčkařům na Hostýně tak zalíbilo, že se sem někdy vrátí. A pokud ano, tak Vás ráda uvítám i u sebe doma na Chvalčově.
