Poněkud ponuré vysoko zaklenuté prostory sklepa jsou oživeny jednak historickými vitrážemi, svítivým žlutým ostěním na schodišti a také jásavě červenými stoly mezi poněkud uniformním ostatním nábytkem. Hitem je ale tamní kuchyně. Řada jídel je inspirována recepturami a surovinami z místního regionu – Lužických hor a Podještědí. Kuchaři připravují vše s vnímavou pozorností a tak si, obklopeni dávnou historií, volíte ze zaručených nabídek jistoty. Když sestoupíte po „schodišti radosti“ – na žluté stěně jsou napíchány stovky radostných vzkazů – dostanete se do míst, kde vládne kuchyně.
FOTO: Poskytnuto z archivu Milana Ballíka
Gothajský salám s octem a cibulí, malá ukázka toho, jak zdánlivá samozřejmost může překvapit a potěšit. Tenká kolečka s pestrou mozaikou na řezu voní ryzí vůní masa kořením jen nepříliš panovačně oživeného. Taková čerstvá vepřová játra na roštu. Při okrajích nespálená, uvnitř ke středu růžovějící, díky slanině báječně šťavnatá. Když si navíc místo smažených hranolků objednáte vařené brambory a budou-li tak znamenité jako ty dnešní, pochopíte. Proč droby, jinde nepříliš populární, jsou pro českou kuchyni stálicí.
FOTO: Poskytnuto z archivu Milana Ballíka
Jídlo navíc posouvá dopředu, je-li zapíjeno některým z osmi druhů svijanského piva na čepu. To vlastně dává širší dimenzi celému posezení v tomto prostředí. Přece jen trochu kontroverzní vzhled sklepení viděný skrze zlatavou hladinu v půllitru tak snáze přijmete.
Liberec má ještě mnoho dalších lákaček. Ještědu, ať v zimě na lyžích či v létě kolmo, zoologickou a botanickou zahradu, hokejovou extraligu.
Milan Ballík