Tak honem pro košík na sklizeň a cestou nezapomeneme vychladit šampaňské k jahodám. Měsíc zasloužené hojnosti právě začíná.
Zelenina a bylinky
- Semínka už můžeme směle sít rovnou do půdy. Po sklizni rané zeleniny vyséváme letní květák a salát, pozdní brokolici, mrkev, zelí nebo pór. Nezapomeneme jim dopřát probiotickou spršku, aby pěkně vyklíčila. Jak na to? Semínka vysejeme do řádků a postříkáme směsí vody a probiotik pro rostliny v rozprašovači. Necháme hodinku působit a potom zeminu zahrneme a zalijeme odstátou vodou, nejlépe dešťovou.
- V pohostinných teplejších oblastech stále ještě vysazujeme lilky a melouny.
- Na záhonu dozrály první kedlubny, mrkev a raný hrášek a brambory.
- Na jejich místo vyséváme červenou salátovou řepu, hrášek, letní odrůdy salátu, cukrovou kukuřici a keříčkový fazol.
- Rebarboru a chřest sklízíme hned po dozrání, odložená úroda rychle ztrácí chuť a dřevnatí. Rebarboru sklízíme nejpozději do konce června, pak už se v ní zvyšuje podíl kyseliny šťavelové, která může být pro citlivé lidi nevhodná. Rebarboru také nenecháme vykvést, aby energii věnovala tvorbě stvolů.
- Mulčujeme okolí rostlin, zejména fazolí, cuket nebo rajčat, které vyžadují hodně vláhy, aby půda nevysychala a plodiny nenapadla plíseň. Pozorně prohlížíme rostliny hlavně po deštivém období a hlídáme případné první příznaky plísně. Včasný zásah znamená úspěch.
- Přihnojujeme hladovou plodovou zeleninu, jako jsou rajčata, papriky, okurky či lilky. Použijeme rostlinnou jíchu nebo sypké organické hnojivo s obsahem slepičinců, které zajistí přísun fosforu pro budoucí sladké plody.
- Vyvazujeme tyčková rajčata a zaštipujeme jejich boční výhony. Pozor, netýká se keříčkových rajčat. Tam to necháme na přírodě. Vyvázat bude potřeba i papriky.
- Brambory přihrneme vrstvou zeminy pro větší úrodu.
- Dorůstá spousta bylinek a léčivek. Pro čerstvé lístky si skočte hned ráno až dopoledne, budou mít nejvyšší obsah aromatických látek.
- Jak si zajistit pravidelný přísun vitaminů během celé sezony? Vsaďte na kouzlo postupného výsevu. Vedle odpočívajících rostlin tak najdete vždy i nějakou, která právě kvete nebo plodí.
Ovoce
- Jahody se šlehačkou nebo ve sklence šampaňského? Dozrálé jahůdky sklízíme každý den a nezapomínáme protrhat i ty, které nejsou v nejlepší kondici. Plesnivé a nahnilé plody rostlinu zbytečně vysilují a mohou nakazit i ostatní.
- Plísni je ale vždycky lepší vyhnout se obloukem než s ní bojovat. Proto jahodníky preventivně podložíme slámou, mulčovací kůrou nebo fólií. Ochrání je i probiotika pro rostliny, která posilují jejich přirozenou obranyschopnost.
- Dozrávají třešně. Rychle na žebřík, ať si na nich pochutnáme dřív než špačci. Trháme se stopkou, déle vydrží.
- Pochutnat si můžeme i na prvních raných rybízech a angreštech.
- Půdu kolem ovocných stromů prokypříme a dopřejeme jim výživnou porci hnojiva, ať mají sílu na tvorbu plodů. Určitě vezmou zavděk vyzrálým kompostem, hnojivou jíchou nebo sypkým organickým hnojivem s obsahem fosforu, který zajistí sladké plody. A k tomu porci prospěšných bakterií do zálivky. Na zdraví a silné kořeny!
- Jabloně a hrušně mohou mít nasazeno na přespříliš plodů, které by mohly strom přetížit, nebo úplně vyčerpat. Proto provádíme probírku – jednotlivé plody by od sebe měly být v odstupu aspoň 10 cm.
- Zkracujeme příliš dlouhé větve meruněk – asi o třetinu.
- Pečlivě sledujeme výskyt mšic a dalších škůdců, abychom je včas z rostlin vyprovodili. Pozor dáváme i na příznaky plísní a dalších chorob. V červnu bývají patogeny nejaktivnější. Větve peckovin napadené moniliózou odřezáváme.
Okrasná zahrada
- Vykvétají růže. Přihnojíme je kompostem nebo sypkým organickým hnojivem a podpoříme probiotiky v zálivce, odmění nás záplavou krásných květů.
- Kvetou také kosatce, pivoňky, begónie, hrachory, kopretiny a lichořeřišnice.
- Odkvetlá květenství odstraňujeme. Pokud nejsou napadená plísní nebo hnilobou, najdou svoje další uplatnění v kompostu.
- Odstraňujeme odkvetlé květy z trvalek a keřů.
- Vyšší trvalky (azalky, kosatce, pivoňky a lilie) přivazujeme k podpoře.
- Vyséváme dvouletky: macešky, pomněnky, sedmikrásky a karafiáty. Na semínka nasypeme tenkou vrstvu substrátu a hlídáme zálivku, aby nám v zemi nezaschla. Maceškám při klíčení škodí vysoké teploty, radši je dočasně zastíníme.
- Sázíme letničky, které vydrží kvést až do podzimu.
- Živé ploty v červnu rostou jako z vody. Zastřihujeme je zahradními nůžkami.
Trávník
- Sečení nepřeháníme, porost zkracujeme jen o třetinu výšky. Alespoň na části zahrady necháváme trávu volně růst, můžeme vysít také květnatou louku. Hmyz to rozhodně ocení.
- V červnu už to slunce dovede rozpálit stejně jako v létě. Proto za horkých dnů nezapomínáme na pořádnou zálivku, nejlépe hned ráno. Pokud to nestihneme, zaléváme večer, rozhodně se však za horkých dnů vyhneme polednímu kropení. Pro trávu by to znamenalo přílišný šok a skrz kapky vody na stéblech by ji slunce popálilo.
- Zálivka s probiotiky pro rostliny jednou za deset až čtrnáct dní udělá s trávníkem divy. Bude vitálnější a silné kořínky ho udrží pevně v zemi – ať už ho prověří prudké lijáky, nebo zahradní party.
FOTO: Pixabay
Skleníky a fóliovníky
- Ve sklenících se rtuť teploměru šplhá do závratných výšek, proto pořádně větráme a zaléváme.
- Rostliny už nejspíš spotřebovaly výživu dodanou začátkem jara, přichází proto čas přihnojení. Doporučujeme kompost, jíchu nebo sypké organické hnojivo –když zvolíme hnojivo s vyšším obsahem fosforu, pojistíme si i sladkou chuť plodů. Nezapomeneme na probiotika pro rostliny, ať kořínky dodané živiny dokážou dobře vstřebat. Přátelské bakterie dopomohou nejen ke zdraví, ale také k větší a chutnější úrodě.
- Zeleninu lehce protřepeme pro lepší opylení.
- Postupně sklízíme, na volné místo vyséváme mrkev, ředkev, fazolky, kedlubny, zelí, růžičkovou kapustu nebo pórek. Do volných záhonků zasadíme bylinky.
Pokojové rostliny
- Přilepšíme jim sypkým organickým hnojivem a v horkých dnech zvýšíme zálivku.
- Když je venku počasí na koupání, přesuneme květináče dál od slunečního žáru v okně. Zvlášť to platí pro choulostivé druhy, jako je dracéna nebo tchýnin jazyk.
- Pokračujeme v letnění na čerstvém vzduchu, ať naši domácí mazlíčci naberou barvu do listů.
- Spousta druhů jde do květu – ibišek, strelície, štětkovec nebo elegantní miltonie. Kvetoucí parádu podpoříme přihnojením organickým hnojivem s vyšším obsahem fosforu a přídavkem probiotických bakterií do zálivky.
- Tip na organický koktejl živin a prospěšných bakterií pro pokojové rostliny: Rozdrobíme kostku droždí do 1 l horké vody a necháme vychladnout. Potom přidáme probiotika pro rostliny, ať kořínkům pomohou nově dodané živiny „nakrájet“ na kousky vstřebatelné pro rostliny. A můžeme hned servírovat v zálivce.
Kompost
- Kompost můžeme po zahradní party nakrmit i zbytky ovoce a zeleniny, lepenkou, znečištěnými papírovými ubrousky, vychladlým popelem ze dřeva a kávovou sedlinou. Ta bude vonět žížalám – sedlina je pro ně stejná pochoutka, jako pro nás tiramisu.
- Opravdu nikdy do kompostu nepatří maso, kosti, mléčné výrobky, stolní olej a také potištěný papír.
- Co dělat, když se kompost dusí, hnije a páchne? Stává se to, když se tam zatoulá něco, co tam tak úplně nepatří, nebo když dostane až příliš velkou dávku jednoho druhu zahradního odpadu. Nebojte, ještě není vše ztraceno, ale chce to první kompostovou pomoc. Odstraníme viditelně hnijící část a zbytek ošetříme urychlovačem kompostu a speciálními probiotiky pro kompost. Užitečné rozkladné bakterie se dají okamžitě do práce a vrátí kompost zpátky do rovnováhy.
Balkon
- V červnu se nám tady zelení bylinky, letněné pokojovky a balkonová zelenina.
- Koncem měsíce dozrávají jahody v truhlících. Už jste vyzkoušeli měsíční jahůdky? Hodí se i pro balkon a plodí malé sladké plody celou sezonu. Fungují i jako vděčný podrost keříků a malých stromků v nádobách.
- Myslíme na to, že se balkon umí na sluníčku pěkně rozpálit, proto citlivějším rostlinám nabídneme zastínění.
- Zaléváme nejlépe ráno a potom až po západu slunce, a to vždy odstátou vodou o stejné teplotě. Nejlepší je mít plnou konvičku v pohotovosti hned vedle truhlíků.
Další zahradnické práce
- Pravidelně čistíme zahradní jezírka. Radujeme se z každé nalezené ropuchy a skokana, protože čím víc žab, tím méně slimáků a okousané zeleniny.
- S čistotou vody pomohou okysličující rostliny, které můžeme nasadit i v červnu. Patří mezi ně růžkatec ponořený, ďáblík bahenní a kanadský mor. Navzdory svým jménům od nich nečekejte žádnou čertovinu – je to silná trojka proti řasám a zakalené hladině.
- Pokud uvažujeme o pořízení prospěšné fauny, můžeme začít otevřením hmyzího hotelu. Za pohodlný příbytek se nám užitečný hmyz štědře odmění a v zahradě nám přibude estetický prvek.
- Prospěšným a zábavným pomocníkem je indický běžec, druh vzpřímené kachny, který miluje slimáky. K snídani, svačině, obědu i večeři. Stolovat umí spořádaně, naši zeleninovou úrodu totiž bezpečně nechá na pokoji.