Ména našéch dědin
Ilustrace: Rostislav Mraček

Ména našéch dědin

13. 6. 2022

Co vám včil povidám, to se stalo dávno, za staréch a ešče staršich času, gdy se po světě tólali čerti, raraši a pekelnici, gdy málokerá dědina měla svoje méno, ale už se lidi pomále přestávali tech pekelniku báť a zaháněli ich od svéch chalup.

O přihodě, gdy lidi hnali čerta po  Hané, se vykládá dlóho a dlóho, a včil se o ni dozvite aj vy. A nezapomeňte to povědeť svojem vnukom, ešli ich máte, nebo budete měť.

Hanáčti sedláci sekli obili na břehu Moravy. Jeden z nich zešel k vodě, aby si ji trochu dolil do krbika. Tady uviděl čerta, aj se ho pořádně lekl,  keré si nachytal v řice raky a cpal si ich do chřtána. Hneď volá na ostatní: Chlapi pote honem sem! Je tu čert! A raka dávi! Raka dávi! Ženci přibihali s kosama, hrabjama a vidlama a hneď se vrhli na čerta. Ten ale na nic nečekal. Praščil rakama a utikal, až se mu za kopytem prášelo. Zófalé pekelnik v sósedni osadě uviděl koně, zapřiženy do voza. Hneď se po nich sápal, trhal opraťama a hleděl, jak by ich vypřihl. Ale už je tu koči: Né, né na koně, nic, ty nezdaro! Koni se ti zachtělo?! Ale už tahni potvoro škaredá! A dlóhym bičem švihá čerta. Ten prchá před velkó tlupó žencu, sedláku a podomku. Všeci se za nim ženó, každé by ho chtěl přetahnóť po řbetě. Ale najednó čert zmizel! Rozhližijó se, hledajó v chrásti, v šáši kolem vody, ale pekelnik nigde.

Ale přece. Lojza už volá: Tady je! Pote sem všeci!  Tu čapi! Za dubem! A mláti raracha po lebeni aj zádiskách hrabjama, až toporo praská. Zas musí čertisko utikať před kosama a vidlama. Sem tam chytne nejakó ranu a tož vřešči a skohéká: Bolelo moc! To bolelo moc!

Přece jenom se mu podařelo utycť. Do kopca je rychléši, a tož se hneď za nim zkóši zavrtať do zeme a trefiť do pekla. Ale prvni je na kopcu Jožka a ten volá na ostatni: Čert toď ryje! Čert toď ryje! A pchá satana vidlama, až z něho pára vycházi. Popchany čertisko řve a vyje a utiká tak rychlo, že zmoženi chlapi mu už nestačijó. Smiřujó se z nezdarem a vracijó se dom.

Aby zahnali žižeň a ónavu, stavili se v krčmě. Napájijó se pivem a zahánijó zlosť. No, vypili teho zatraceně moc. Hospocké piše na tabulku dluhy a chlapi nařikajó, jaké to byl dneska na teho čerta drahé lov!   

Dyž pojedete z Tovačova do Olomóca, třeba jenom prstem po mapě, všecky tyto dědiny potkáte. Pěkně jednu za druhó:

Rakodavy, Nenakonice, Dub, Tučapy, Bolelouc, Čertoryje, Drahlov.

 

 

(Psany kojeckó hanáčtinó, fotografie pod článkem: Rosrislav Mraček) 

 

 

 

města a obce Můj příběh
Hodnocení:
(5.1 b. / 20 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 15. týden

Uplynulou sobotu proběhll 34. ročník vyhlašování cen České hudební akademie Anděl. Ve vědomostním kvízu tohoto týdne si budete moci otestovat, jak znáte současnou českou hudební scénu. Zabrousíme ale také trochu do historie...

AKTUÁLNÍ ANKETA

Digitalizace postupně prostupuje všemi státními úřady. Jak jste na tom vy - využíváte možnost vyřizování nejrůznějších žádostí on-line (pomocí počítače či mobilu), anebo raději navštěvujete úřady osobně?

Pokud to jde, vyřizuji vše "on-line"

20%

Snažím se vyřizovat věci "on-line", ale ne vždy se mi to daří

20%

Nevím, neumím na to odpovědět

19%

Mám radši osobní vyřizování záležitostí na úřadech

20%

On-line nevyřizuji nic, je to pro mě složité

21%