Už jsem psala o tom, že od malička moc ráda jezdím na kole. Dokonce i děti jsem vozila na skládačce do jeslí do sousední obce. Dnes bych vnuky už takto nevozila. Je zajímavé, že u vlastních dětí jsem měla větší odvahu s nimi podniknout různá dobrodružství, než nyní s nejmenším vnukem. Toho už nejraději vozím autem. Mládí a stárnutí. Rozkvět sil a úbytek. Odvaha jít do čehokoli a dnes rozum /snad/ s odpovědností. Riskovat si už nyní dovolím jen s vlastním životem.
Tak jsem si koupila to elektrokolo. Dlouho jsem rozvažovala, nechtěla jsem se zařadit k těm pohodlnějším, ale co naplat. U nás je to samý kopec a štvát se v mém věku ufuněně s vypětím sil, už nepovažuji za rozumné. Přitom naše kopečky miluji a chci se po nich toulat, jak nejdéle to půjde. Tak jsem si koupila to elektrokolo. A jezdím s Pepou. Tak jsem ho pokřtila. Živý Pepa totiž nejezdí. A nejezdí ani moje kamarádky. Tu je bolí, tu je píchá, nebo už si netroufnou, chápu je.Tak co tedy mohu dělat, než jet na Pepovi a sama. A děkovat tam nahoru, že ještě mohu to, co mě baví. I když mě občas jak se říká, bolí celý člověk. Nejsem sama, kdo putuje většinou sám.
A řeknu vám, je to pohoda. Do kopců mě tento oř báječně vyveze, na rovinkách vypínám asistenta. Šlapat se musí pořád, šlapky se nemohou zastavit, jinak by kolo trucovalo. Ale do kopců je to prostě báječné. Dnes jsem vyjela krpály přes Kostomlaty, Milešov, Velemín, Režný Újezd, Lukov, Štěpánov a dolů do Světce. Ke všem těmto vesničkám mě poutají vzpomínky z mého mládí. Kostomlaty - plesy, výšlapy na Sukoslav, Milešov - výšlapy na Milešovku, Velemín stezka do Opárenského údolí, Režný Újezd - sopka Boreč, Lukov z kopečků báječné lyžování a ve Štěpánově v hospodě vždy báječný chléb se sádlem a horký čaj. Cestou jsem sbírala kapličky, pamětnice i dávných věků. Vlastně fotila jsem je. Někde jsou chudinky obložené dráty a auta, kdyby mohla , tak by parkovala snad přímo v kapličce. Kam vkročí člověk, tam je ta civilizace a ne vždy povedená.
Příroda je Boží. Jak si tak šlapu, vidím tu krásu vytvořenou staletími. Hory, řeky, lesy nás přežijí. Jsou obdivuhodné, přežijí nás a budou tu i pro další generace. Chraňme naši přírodu. Přeji vám všem pohodové a zdravé začínající léto, všude tam, kde se budete cítit dobře!