Zamračená obloha mne dnes vůbec neláká,
ale já mám přeci boty pověstného tuláka.
Tak když krátce po obědě slunce mraky prorazí,
hned se radím s kamarádkou, kam se dneska vyrazí?
Za chvilku je rozhodnuto, Planě pod Ještědem,
naložíme pejsky, bágly, za pár minut jedem.
Parkoviště u Ještědky je konečná stanice,
že je kolem liduprázdno, to nás těší velice.
Lesní cesta klikatí se nahoru a dolů,
Dorka s Mattym mají radost, že jsou opět spolu.
Kamarádka vzala s sebou také svoji sestřičku,
ta se pořád zastavuje, zdržuje nás trošičku.
Na Pláních nás přivítalo teplo tamní hospody,
holky zašly na kafíčko, já si sedla na schody.
Čekala jsem s pejsky venku, něco také snědla,
když za chvilku dorazily, ráda jsem se zvedla.
Cesta zpátky to je záhul, do kopce jdem pomalu,
krása kolem, ta nás všechny, drží v dobrém rozmaru.
Po hodině turistiky zdá se být cíl za námi,
nás však láká ještě Ještěd, co se tyčí před námi.
I když sestra kamarádky ráda by to vzdala,
chválou jsme jí povzbudily, tak ten Ještěd dala.
Nahoře dostala kávu, chvilku jsme se zdržely,
pak po rychlé chůzi z kopce už jsme v autě seděly.
Sláva nazdar výletu, nezmokli jsme, už jsme tu.
Zdraví vás velice Jana, Lucka, Dorka, Matty a turistika Bertice.