O Guthu-Jarkovském slyšel v životě asi každý Čech ču Moravan. Nejspíš tehdy, když mu bylo vyčítáno, že se nechová podle zásad etikety. Právě pravidly společenského chování, jež sepsal do několika knih, se Jiří Stanislav Guth-Jarkovský proslavil nejvíce. Záběr tohoto středoškolského profesora byl ale daleko širší. Stál u zrodu novodobého olympismu i Klubu českých turistů, prezidentu Masarykovi radil s hradním protokolem a k tomu hojně cestoval, psal a překládal. Od úmrtí Jiřího Gutha-Jarkovského uplyne 8. ledna 70 let.
Jiří Stanislav Guth se narodil 23. ledna 1861 v Heřmanově Městci. Sám sebe nejčastěji označoval za spisovatele - psal cestopisné i beletristické povídky, je autorem několika románů a nesčetného množství článků do novin a časopisů. Účastnil se i práce na Ottově slovníku naučném, kde zpracovával hesla z hudebního, geografického a matematického oboru. Do češtiny přeložil díla tří desítek francouzských a německých autorů (Zola, Balzac, May).
Svá díla podepisoval různými pseudonymy, z nichž si jeden, Stanislav Jarkovský, roku 1919 dal oficiálně připojit ke svému jménu. Úspěch jeho Společenského katechismu jej povzbudil k vydání dalších spisů, například katechismu pro turisty, nazvaného Turistika, nebo dílka Tramvajový zřízenec po stránce společenské.
Jarkovský se též stal prvním ceremoniářem prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Znám je i jako velký propagátor sportu a spoluzakladatel Mezinárodního olympijského výboru. Sám však tělocvičným aktivitám příliš neholdoval - byl přispívajícím, nikoliv cvičícím členem Sokola.