Jako malá jsem snila o tom, že budu herečkou nebo zpěvačkou. Nějak jsem to nedotáhla do zdárného konce.
V dospívání jsem snila o svém budoucím muži. Měl to být princ na bílém koni. Pěkný, hodný, milý, se smyslem pro humor, vždy ochotný pomoci. Ani tohle snění se mi nějak nevydařilo. Vzala jsem si chlapa sice na pohled pěkného, ale po svatbě jsem zjistila, že je to alkoholik a hrubián. Jestli jsem jako mladá snila o tom, jak budu mít velkou rodinu a jak budeme s manželem vychovávat naše děti, tak i toto snění se rozplynulo jako pára nad hrncem. Muž byl buď v práci nebo v hospodě. Když přišel domů, rozdal pár facek a šel spát. Děti jsem vychovávala hlavně já sama.
Když jsem se s tímto mužem rozvedla, snila jsem o novém partnerovi po svém boku. Několik let jsem hledala toho pravého. Opět jsem snila o tom že musí být pěkný, hodný, milý, se smyslem pro humor, vždy ochotný pomoci...A ne a ne ho najít. A přece se snění vyplnilo. Svou velkou lásku jsem potkala až v padesáti letech. A už o žádném jiném muži snít nemusím.
Jako malá jsem vždycky snila o tom, jak budu v dospělosti bydlet. Představovala jsem si, že budu žít v domečku se spoustou zeleně. Kdepak snění! Opět vše úplně jinak. Vždycky to byl nějaký panelákový byt, kdy jsem koukala z oken do oken druhého domu.
A protože mne snění neopustilo, dál jsem snila o tom, jak by bylo fajn, kdybych z okna mohla koukat do zeleně. A představte si, že tohle snění se mi vyplní. Už tento měsíc budu bydlet v seniorském domečku, který je obklopený zelení.
Snění je krásné a snít se může v každém věku. Proto sněte a věřte, že některé snění se naplní v ten správný čas.