Jak se provádí výběr vhodného asistenčního a vodícího psa?
Psa sledujeme již od nejútlejšího věku po celou dobu jeho výchovy, abychom pro něj dokázali nalézt ten nejvhodnější typ práce. Než je pes zařazen do výcviku, musí úspěšně projít povahovými a zdravotními testy. Nesmí být agresivní, lekavý, bázlivý, štěkavý, musí mít klidnou a vyrovnanou povahu, toleranci vůči zvýšené hladině stresu, musí být schopen fyzicky plnit dané úkoly a hlavně musí mít velkou chuť ke spolupráci s člověkem.
Kdo má na tyto psy nárok, kolik takový pes stojí a kde je možné získat podporu na jeho pořízení?
O asistenčního psa může zažádat osoba se zdravotním postižením, v případě dětí pak jejich zákonný zástupce jejich jménem. Asistenční psi pomáhají osobám s tělesným, zrakovým, sluchovým nebo psychickým onemocněním (autismus, posttraumatický syndrom atd.), osobám trpícím záchvatovými stavy či stavy bezvědomí. Žadatel musí prokázat, že má výborný vztah ke zvířatům a že je schopen se o psa plnohodnotně postarat a dopřát mu kvalitní psí život. Náklady na výchovu, výcvik a předání psího pomocníka činí v současné době kolem 300.000 korun. Vodící psi jsou lidem se zrakovým postižením hrazeni až do výše 350.000 korun ze státních prostředků. Osoba se zrakovým postižením hradí minimálně 1000 Kč a maximálně 10 procent z ceny psa, dle své sociální situace. O příspěvek na kompenzační pomůcku - vodícího psa - si zažádá na příslušném Úřadu práce. Na ostatní psí asistenty lidé s postižením od státu peníze nedostanou. Tito lidé ale získávají od naší organizace psí asistenty zcela zdarma. Finanční prostředky na úhradu nákladů sháníme pro naše klienty s pomocí dárců a grantových řízení.
Trvá profesionální výcvik psů dlouho a co po něm následuje?
Dle mezinárodních standardů musí výcvik probíhat nejméně po dobu 6 měsíců. Je to proto, aby pes měl potřebné dovednosti správně zažité, prováděl je spolehlivě a byl také pro zařazení do služby psychicky dostatečně vyzrálý. Do výcviku se pes zařazuje po dosažení 12tého měsíce věku. V průměru výcvik trvá 8 měsíců, případně i déle, dle náročnosti dovedností, které se musí pes pro daného klienta naučit. Také každý pes je jiný, některý se učí rychle, jiný pomaleji.
Již v průběhu výcviku se pes seznamuje se svým budoucím páníčkem, a i páníček se v této době učí, jak se psem pracovat, dávat mu povely, jak psa motivovat, chválit, odměňovat, korigovat jeho chování, jak pracovat s intonací hlasu, u lidí s řečovými vadami se musí klient také naučit pracovat s pomůckami (např. klakson, píšťalka apod.). Jak o psa pečovat, navázat s ním správný vztah, jak reagovat na podněty od psa (zejména u diabetiků). Výcvik je ukončen zkouškou před nezávislým posuzovatelem. Před předáním psa klientovi musí pes absolvovat také výstupní prohlídku u veterinárního lékaře s výborným výsledkem, a pak již následuje secvičování psa s klientem. U klientů, kterým to dovoluje jejich zdravotní handicap, probíhá první fáze secvičování v tréninkovém domě v Praze po dobu zhruba jednoho týdne, a poté následuje ještě několik dnů secvičování v místě jejich bydliště. U těch klientů, u kterých by přemístění do jiného prostředí bylo kontraproduktivní (např. děti s poruchou autistického spektra), probíhá secvičování se psem od počátku v místě jejich bydliště. Pes po příjezdu do nového domova bydlí od prvního momentu se svým novým páníčkem, trenér však bydlí jinde, ale v takové blízkosti, aby byl kdykoli k dispozici, ale již neměl na psa přímý vliv. V průběhu secvičování navštíví trenér s klientem v místě jeho bydliště všechna potřebná místa - lékaře, zaměstnání či školu, obchody, úřad, kde společně psa přihlásí do evidence, veterinární ordinaci, kde budoucímu ošetřujícímu lékaři předá veškerou zdravotní dokumentaci psa, pomůže klientovi najít vhodná místa na venčení i procházky se psem a denně společně procvičují naučené dovednosti psa.
Přibližte nám, jak probíhá příprava soužití psa s klientem...
Již v průběhu výcviku klient dojíždí za svým budoucím psím pomocníkem, aby se dobře poznali, navázali spolu vztah a výcvik se uzpůsoboval potřebám klienta. Po ukončení výcviku a závěrečné zkoušce nastává období secvičování. Klient nám posílá měsíční hlášení o spolupráci se psem, jezdí každý měsíc na kontroly a tréninky. Do 6 měsíců od předání psa musí klient se psem úspěšně složit před nezávislým posuzovatelem Test chování psa na veřejnosti, tzv. přístupový test dle mezinárodních standardů, kde klient prokazuje, že psa plně ovládá, má ho pod kontrolou, pes mu opravdu pomáhá, a že z něho a psa je již výborně sehraný tým. Teprve po úspěšném složení tohoto testu získává klient služební průkaz asistenčního psa s platností na dobu jednoho roku. Tento test musí klienti se svými psími pomocníky absolvovat každý rok, aby se prokázalo, že pes stále vykazuje požadované chování a provádí správně potřebné úkony ve prospěch klienta. Díky tomu, že naše organizace je držitelem mezinárodní akreditace, jsou služební průkazy našich psů platné po celém světě.
Po celou dobu aktivní služby psa jsme s klientem v kontaktu. Pro klienty pořádáme tréninkové dny, rekondiční pobyty, soutěže. Pokud je zapotřebí naučit psa nové dovednosti (zhoršení zdravotního stavu klienta, přestěhování se apod.), klient se na nás může kdykoli obrátit a my mu pomůžeme.
Klientům nepředáváme naprogramované roboty, ale živé tvory, kteří budou vždy spolehlivě pracovat nejen na základě výcviku, ale hlavně na základě vztahu, který si s novým člověkem vytvoří. Pes nepotřebuje k výkonu práce pouze výcvik, ale především lásku a péči. Pokud je mu toto vše poskytnuto, výsledkem je dobře fungující tým - pes asistent a jeho člověk.
Můžete popsat největší překážky pro vodícího psa ve městě?
Největší překážkou bývají bezohlední lidé, kteří vyrušují vodícího psa při jeho soustředění na práci tím, že na něj sahají či mluví a chtějí upoutat pozornost psa na sebe, dále to jsou pohozená elektro kola, koloběžky, cyklisté, jezdící po chodnících či auta zaparkovaná na chodnících.
Jak může veřejnost usnadnit pohyb psa a klienta ve veřejném prostoru?
Veřejnost usnadní pohyb psa a klienta tím, že jim vytvoří prostor na projití, nebude rozptylovat psa hlazením, mlaskáním, oslovováním, nebude jim bránit při vstupu do veřejných prostor (obchody, divadla, restaurace, kina, zdravotnická zařízení, veřejná doprava atp.). Někteří klienti mají problém v komunikaci s cizími lidmi, proto není vhodné jim pokládat otázky typu, jestli si pejska lze pohladit, na co pejska mají, když žádné viditelné postižení nemají, protože ne každý náš klient má viditelné postižení. Např. posttraumatický syndrom či diabetes a mnoho dalších handicapů, viditelných není. Když ale vidíme, že na zemi leží osoba, a u ní leží pes s asistenčním postrojem, tak je nutné pomoc poskytnout, zavolat záchrannou službu, protože se nepochybně jedná o osobu s těžkým onemocněním, např. epileptika či diabetika.
