Následuje ho Zlínský a Moravskoslezský kraj, kde však hygienici zaznamenali o polovinu méně případů.
Česká republika patří k zemím s nejvyšším výskytem klíšťové encefalitidy v Evropě. Klíšťata začínají být v Česku aktivní při teplotách kolem 5 °C. Jejich sezona tedy obvykle začíná počátkem března, při mírnější zimě ještě dříve. Nejvíce případů klíšťové encefalitidy bylo nahlášeno v srpnu, kdy hygienici zaznamenali 182 případů. Následoval červen se 135 případy a červenec a říjen s 86 případy. Nejvíce nakažených bylo v Jihočeském kraji, odkud hygienici nahlásili celkem 126 případů. Na druhém místě je Zlínský kraj následován Moravskoslezským, kde hygienici zaznamenali 59 a 58 případů.
Určení místa a doby není vždy stoprocentní. Doba po nakažení, kdy se onemocnění neprojevuje žádnými příznaky, se může pohybovat od 7 do 14 dnů. Nahlášeným krajem je navíc bydliště jedince, ne oblast samotného nakažení. „Infekční onemocnění jsou do informačního systému Infekční nemoci v ČR hlášena podle místa bydliště. Tedy například člověk z Prahy, jemuž se klíště přisálo na dovolené na Vysočině, bude hlášen jako případ z města Prahy,“ řekla Štěpánka Čechová, tisková mluvčí SZÚ. Výskyt infikovaných klíšťat mapuje laboratoř Protean. Na jejich webu lze najít podrobnější mapy, které zobrazují procenta pozitivních klíšťat ze všech klíšťat testovaných na boreliózu, klíšťovou encefalitidu a ehrlichiózu.
Účinný lék neexistuje. Jedinou ochranou je očkování
Klíšťová encefalitida je virové onemocnění centrálního nervového systému. K nákaze dochází po přisátí infikovaného klíštěte. Nejzávažnější následky virus zanechá v případě, že napadne mozek. Vedle této nemoci klíšťata přenáší také lymskou boreliózu. Oproti klíšťové encefalitidě, na kterou účinná léčba prozatím neexistuje, se však včas diagnostikovaná borelióza dá léčit antibiotiky.
Nemoc svým průběhem a následky dlouhodobě vyřazuje člověka z běžného života. Po proběhlé nemoci jsou prokázány negativní dopady na zdraví formou poruch soustředění, objevují se přetrvávající bolesti hlavy, dlouhodobá únava, poruchy spánku, deprese, třes, poruchy rovnováhy, někdy i obrny končetin či obličeje. Jedinou účinnou obranou proti klíšťové encefalitidě je očkování, které je doporučováno seniorům a lidem z rizikových skupin. Od letošního roku je navíc nabízeno zdarma zájemcům starších 50 let. Mladší věkové skupiny pak mohou využít příspěvek ze zdravotního pojištění, jehož výši si stanovuje každá zdravotní pojišťovna sama. U většiny z nich však platí, že o příspěvek na očkování proti infekčnímu onemocnění je možné požádat pouze jednou za rok. „Očkování není povinné, ale je doporučované. Tradičně patří mezi ty nejoblíbenější. Ochrana se vytvoří u 99 % naočkovaných. Proto klientům dlouhodobě tento příspěvek nabízíme,“ říká Ivan Duškov, náměstek ředitele VZP pro služby klientům.
Některé pojišťovny nabízí připojištění pro případ nakažení klíšťovou encefalitidou. „Je-li klientovi s potvrzenou diagnózou přiznán invalidní důchod třetího stupně kvůli trvalým a závažným postižením smyslových funkcí, poruchám chování, intelektuálnímu nebo psychickému deficitu, pohybovému nebo neurologickému omezení, a pokud tento stav trvá po dobu tří měsíců, obdrží pojistné plnění ve výši sjednané pojistné částky. Tu může využít k novému uspořádání své domácnosti, na lepší rehabilitaci a podobně,“ řekla Eva Svobodová, tisková mluvčí pojišťovny UNIQA.
Očkovat se lidé mohou nechat kdykoliv během roku. Vzhledem k tomu, že však sezona klíšťat obvykle začíná počátkem března, je vhodné se nechat očkovat již během zimních měsících. Základní očkování sestává ze tří dávek. Standardně následuje druhá dávka vakcíny po 1 až 3 měsících od podání první dávky, třetí pak s odstupem 5 až 12 měsíců po druhé dávce. V případě, že první dávku očkování dostane jedinec již v prosinci, lze využít roční příspěvek na očkování jak na první dávku, tak i druhou dávku, která se bude vyplácet již za další kalendářní rok. Každých pět let je pak zapotřebí nechat se přeočkovat, u starších osob se doporučuje i tříletý interval.