V hlavě mám smutek, v srdci bolest a v očích slzy. Stejný týden měla jeho dcera čtvrté narozeniny a on pohřeb. Doufám, že si na lásku svého tatínka bude pamatovat.
Ne, nebyl to muž, který dostal třetí mízu a dělá potom malé děti. Jen dlouho nemohl najít tu pravou. Pracoval v bance, kde se to ženami hemžilo, ale všechny i on se brali jako kamarádi. Následovalo několik nezdařených vztahů. Vzal jsem jeho osud do ruky já. Seznámil jsem ho s pohlednou dívkou. Byl sice o desítku let starší, ale jí se líbil. Uchvátil ji svou výškou (198 cm), statnou postavou, inteligencí a chováním. Byl rozený gentleman. To ji imponovalo nejvíc, protože podnikala v gastronomii, kde v hospodě se setkávala spíše s opačnými typy. Nabídl jí to, co jí chybělo. Celý den tvrdě pracovala v restauraci, žádné vyžití a nebyl čas ani na koníčky. Kromě doteků a objímání jí ukázal krásy přírody, vzal ji na kolo. Probudil v ní život. Provedl jí po našem městě, ukázal jí jeho krásný byt v historickém centru, který mu zanechal dědeček. Uměla si představit, kde bude žít s ním i s jejich dětmi. Byla z jiného města, takže začali spolu žít na dálku. Nakonec prodala restauraci začali spolu žít a bydlet. Dnes si říkám, měl jsem to dělat? Dítě je sirotek a mladá žena vdovou. Jejich štěstí trvalo pouze 4,5 roku. Myslím si, že ano. Přišel na svět nový človíček a žena v pozdějším věku poznala, co je být matkou.
Naposledy jsem ho viděl týden před skonem, jak hrdě kráčí do školky vyzvednout svou dcerku. Našel smysl života. Miloval svou rodinu a byl rád, že k ní doputoval. Zemřel poměrně mlád a svou úlohu vychovat dítě mu bohužel nebylo souzeno. Měl skvělou kondici, jezdil na kole dlouhé trasy a překonával na horách značné výškové rozdíly a najednou nápor nemoci jeho trénované tělo zlomí. Plánovali svou budoucnost, sňatek a rodinu. V prosinci v roce 2021 mi Vladan povídá: „Příští rok v červnu, se vezmeme“. Náhle změna. V lednu mi přiletěla SMS: „Zvu Tě na svatbu, spěchá to“. Takže i příroda jim přála. On se stal konečně ve 49 letech tatínkem a Verunka porodila v 36 letech poprvé dítě. Podle mě, ale jejich štěstí, které trvalo tak krátko, stálo za to. Proč? Bylo silné jako elektrický proud a určitě mělo smysl!
