Máte nadané potomky a právě s nimi řešíte, na kterou vysokou školu by se měli přihlásit? Pak kromě vysněné profese a vhodného zaměření bude důležitým parametrem výběru i možnost jejich dalšího uplatnění. A s tím samozřejmě souvisí i výše budoucího platu.
Z nového průzkumu Střediska pro vzdělávací politiku Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy vyplývá, že například absolventi Vysoké školy ekonomické berou průměrně 51 000 korun (viz tabulka), ale absolventi uměleckých a zemědělských škol už „jen“ polovinu. Statistiky také ukázaly, že nejsnáze najdou práci lékaři, právníci a učitelé.
„Absolventi ekonomických, informatických a právnických oborů mají zhruba čtyři roky po absolvování průměrně kolem 40 000 korun měsíčně. V průměru až o 17 000 méně vydělávají naopak absolventi uměleckých a zemědělských oborů,“ konstatuje zpráva. Roli ale hraje i to, z jaké školy mladý odborník vyšel a v jakém městě si hledá práci. Například začínající právník z Univerzity Karlovy bere podle průzkumu 44 000 korun, absolvent práv z Olomouce necelých 28 000.
Co se týká zaměstnanosti, nejhůře na tom jsou zemědělské a přírodovědecké fakulty. „Mezi jejich absolventy míra nezaměstnanosti přesahuje osm procent. Mnohem jednodušší to tradičně mají absolventi, kteří hledají místo v Praze nebo na jihu Moravy než na severu a východě České republiky,“ uvádí zpráva.
V průzkumu se také školy srovnávaly podle úspěchů ve vědě, spolupráci s podniky, městy a zahraničními univerzitami, dále podle podílu magistrů a doktorandů a nabídky celoživotního vzdělávání. „Nejvyšší nárůst o 10,9 procenta za poslední dva roky zaznamenalo české vysoké školství ve výzkumné a umělecké funkci,“ stojí v materiálu. Ve vědě bodovala Vysoká škola chemicko-technologická, brněnské VUT, pražské ČVUT a Univerzita Karlova.
V oblasti mezinárodní spolupráce je nejlepší Vysoká škola umělecko-průmyslová, která vysílá velký podíl studentů na zahraniční univerzity. V získávání peněz z komerční sféry je nejúspěšnější Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně a liberecká Technická univerzita, která vyvíjí nanomateriály využitelné v průmyslu. Brněnská veterina nabízí také nejvíc možností dalšího vzdělávání. Nejvyšší podíl doktorandů je na VŠCHT, naopak jako čistě regionální univerzity vyšly ze srovnání Vysoká škola polytechnická v Jihlavě a českobudějovická VŠTE. Ty totiž nabízejí jen bakalářské studium.
Srovnání vysokých škol v letech 2010 a 2011
Škola |
|
|
Podíl úspěšných |
|
Průměrná mzda |
Univerzita Karlova |
|
|
45 |
|
30 940 |
Jihočeská univerzita |
|
|
51 |
|
není známo |
Univerzita J. E. Purkyně |
|
|
35 |
|
25 414 |
Masarykova univerzita |
|
|
40 |
|
29 588 |
Univerzita Palackého |
|
|
52 |
|
27 197 |
Veterinární a farmaceutická univerzita |
|
|
60 |
|
25 992 |
Ostravská univerzita |
|
|
56 |
|
25 210 |
Univerzita Hradec Králové |
|
|
56 |
|
28 057 |
Slezská univerzita |
|
|
31 |
|
25 184 |
České vysoké učení technické |
|
|
32 |
|
37 378 |
Vysoká škola chemicko-technologická |
|
|
30 |
|
36 082 |
Západočeská univerzita |
|
|
43 |
|
není známo |
Technická univerzita Liberec |
|
|
37 |
|
30 662 |
Univerzita Pardubice |
|
|
36 |
|
26 598 |
Vysoké učení technické |
|
|
41 |
|
32 719 |
Vysoká škola báňská-Technická univerzita |
|
|
39 |
|
30 978 |
Univerzita Tomáše Bati |
|
|
55 |
|
33 331 |
Vysoká škola ekonomická |
|
|
60 |
|
51 744 |
Česká zemědělská univerzita |
|
|
45 |
|
31 755 |
Mendelova univerzita |
|
|
46 |
|
24 724 |
Akademie múzických umění |
|
|
79 |
|
25 902 |
Akademie výtvarných umění |
|
|
86 |
|
není známo |
Vysoká škola umělecko-průmyslová |
|
|
55 |
|
není známo |
Janáčkova akademie múzických umění |
|
|
73 |
|
19 961 |
Vysoká škola polytechnická Jihlava |
|
|
50 |
|
není známo |
Vysoká škola technická a ekonomická |
|
|
65 |
|
není známo |
Zdroj: Středisko vzdělávací politiky