Z deníku britského šlechtice (1)
FOTO: Zuzana Zajícová

Z deníku britského šlechtice (1)

10. 7. 2023

Jmenuji se Finn Dea Fėlés. Pro přátele Finn. Narodil jsem se, ač je to k nevíře, v české kotlině. V Liberci.

Moje rodina je ovšem úplně nejvíc britskou, jak jen si lze představit. Maminka a tatínek mají rodokmen dlouhý jako žížala a stejně tak i já. Jenom nechápu, co děláme zde, proč jsem se nenarodil na britských ostrovech, což by bylo zcela přirozené. Narodil jsem se v prosinci, a to je jistě znamení, že jsem něco jako Ježíšek, stejně roztomilý a kouzelný. Maminka s tatínkem se snažili, a tak jsem se nenarodil sám. Mám ještě bratříčka a dvě sestřičky.

Když se mi otevřely očička, první, co jsem uviděl, byla moje maminka a hned potom sourozenci. Tatínka jsem neviděl, protože se od naší výchovy distancoval, což je ovšem pochopitelné, když je tak ušlechtilý a nemá na starosti jen nás a maminku, ale taky několik tet.

Maminka se o nás starala příkladně, jak se sluší a patří v pravé britské šlechtické rodině. Když jsem se malinko rozkoukal, zjistil jsem, že se o nás ještě někdo stará. Personál! Dnes vím, že je samozřejmé, aby o nás šlechtice někdo pečoval. Personál má různé nedostatky; kupříkladu je na rozdíl od nás jenom dvounohý, ale má horní packy, které mu pomáhají při starání, aby nám nic nechybělo. Maminka pomoc potřebovala. Personál jí plnil misky, čistil záchůdek a my děti jsme se brzo začaly učit, jak to všechno taky používat.

Maminka z nás už byla celá unavená, protože jsme jí tak nějak přerostli přes hlavu. Dvounožka často říkala, že jsme pěkná partička, a že je nejvyšší čas, abychom šli do světa.

Rostli jsme jako z vody, tedy mlíčka. Byli jsme všichni nádherní, ovšem ve vší skromnosti musím škrábnout, že já samozřejmě nejnádhernější. Proto je mi záhadou, že moje dvě sestřičky a bratříček se odstěhovali do daleké ciziny, jen já ne, nejkrásnější kocourek! Naštěstí jsem nezůstal na venkově, to by bylo příliš ponižující, ale bydlím ve velikém městě, největším, a tudíž hlavním. Ale popořádku…

Jednoho dne jsme spinkali po obědě v pelíšku. Najednou se nad námi někdo sklonil a mě vytáhl ven! Násilně jsem byl probuzen, zatímco ostatní spokojeně v pelíšku spinkali dál.

Ocitl jsem se ve vzduchu. Držela mě v rukou jakási dvounožka, kterou jsem neznal. Začal jsem plakat. Dvounožka mě hladila a promlouvala ke mně tichým hláskem. Co vám budu povídat…bylo to strašné. Ocitl jsem se v jakési bedýnce, a to bylo naposledy, co jsem viděl svoji maminku, bratříčka a sestřičky…

 

 

domácí mazlíčci kočka
Hodnocení:
(5.1 b. / 18 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 49. týden

Staré české filmy a pohádky se minulý týden líbily, a tak v nich ještě budeme pokračovat i v tomto týdnu.

AKTUÁLNÍ ANKETA

Jak nákladné budou vaše letošní Vánoce - kolik zhruba utratíte za dárky, jídlo atd.?

Do 3 000 korun

21%

Mezi 3 000 - 6 000 Kč

19%

Mezi 6 000-10 000 Kč

20%

Přes 10 000 Kč

21%

Nevím, neumím to odhadnout

18%